Herbář
Ostružiník sivý
krytosemenné
vyšší dvouděložné
růžotvaré
růžovité
Popis
Prýty zpočátku poněkud vzpřímené nebo obloukovité, později prodloužené (až přes 4 m dlouhé) a poléhavé až plazivé, dosti rozvětvené, v křovinách opíravě šplhavé, tenké, obvykle 2 - 5 mm v průměru, oblé, bledě až svěže zelené, s červenavým nádechem; všechny větve se stíratelným namodralým, často až bílým voskovým ojíněním, lysé, vzácně řídce pýřitě plstnaté, s ojedinělými až roztroušenými, mnohdy i zcela chybějícími, až 0,5 mm dlouhými stopkatými žlázkami. Ostny roztroušené až dosti husté, ± stejnotvaré, šídlovitě štětinovité, na bázi jen nepatrně rozšířené, snadno ulomitelné, skloněné, rovné nebo srpovité, jen asi 1,0 - 2,5 (-3,0) mm dlouhé, nezbarvené. Listy v létě zelené, na podzim trochu červenající, v zimě opadavé, 3četné, velmi vzácně (a většinou jen při bázi prýtu) až 5četné, bylinné konzistence, na líci svěže až žlutavě zelené, na slunci velmi svraskalé, chlupaté až lysé, na rubu bledší, bez chlupů nebo řídce chlupaté, vzácně až skoro měkce chlupaté, bez plstnatého odění. Koncový lístek krátce řapíčkatý (řapíček většinou zdéli 15 - 33 % délky čepele lístku), 6,0 - 9,0 cm dlouhý, 4,5 - 6,0 cm široký, široce trojúhelníkovitý až trochu kosníkovitý, na bázi zpravidla srdčitě vykrojený, někdy vejčitý až obvejčitý, a pak se zaokrouhlenou bází, na vrcholu bez nasazené špičky, často trochu 3laločný nebo s několika malými laloky. Zoubkování listového okraje hrubé a většinou zřetelně periodické; hlavní zuby delší, přímé; okraj listu mezi první a druhou postranní žilkou často poměrně hluboce zaříznutý. Postranní lístky s řapíčkem 0 - 2 (-3) mm dlouhým, značně asymetrické, s větší dolní polovinou, často dvoulaločné. Řapík na líci po celé délce žlábkovaný, skoro lysý, jemně ostnitý, ± krátce stopkatě žlázkatý, s 15 - 20 štíhlými, 1 - 2 mm dlouhými ostny. Palisty kopinaté až široce kopinaté, zpravidla lupenovitě rozšířené, (1-) 2 - 4 mm široké.
Květenství většinou krátce a zúženě chocholíkovité, latnaté, řídké, chudokvěté, vysoko prolistěné; listeny úzce kopinaté. Vřeteno květenství ojíněné, většinou řídce chlupaté a roztroušeně stopkatě žlázkaté, jemně ostnité. Květní stopky 15 - 30 (-80) mm dlouhé, tenké, přitiskle tence plstnaté, s roztroušenými až hustými, vzácně chybějícími načervenalými krátkými stopkatými žlázkami asi 0,5 mm dlouhými a s 0 - 20 jemnými, rovnými nebo jen slabě zahnutými, (0,5-) 1,0 - 2,0 mm dlouhými jehlicovitými ostny. Květy 2,0 - 2,5 cm v průměru; kališní lístky zelené, bělavě lemované, plstnaté, často s červenavými stopkatými žlázkami, většinou bez osténků, na vrcholu niťovitě prodloužené, za plodu vzpřímené a souplodí objímající. Korunní lístky 9 - 14 (-16) mm dlouhé, 8 - 12 mm široké, široce eliptické až okrouhlé, bílé, lysé nebo téměř lysé, obvykle navzájem se překrývající. Tyčinky téměř z déli genecea; nitky bílé, prašníky lysé. Semeníky lysé; čnělky zelenavě bílé. Souplodí kulovité, z nečetných velkých peckoviček (nanejvýš 20), za zralosti mnohdy na jednotlivé peckovičky rozpadavé, na černavém podkladu matně modravě ojíněné, lysé, většinou dobře vyvinuté, šťavnaté, nakyslé až mdlé chuti. Kvete od května do července (až října).
Výskyt
Roste v prosvětlených lužních lesích, vrbinách, lesních okrajích, borech, křovinách, okrajích cest a silnic, úhorech, rumištích, intravitrálech osad, vlhkých skalách, plotech, mnohdy i jako plevel na polích, na půdách zpravidla minerálně středně silných, hlubších i mělkých, jílovitých, hlinitých, hlinitopísčitých i kamenitých, čerstvě vlhkých, mnohdy zaplavovaných, mírně kyselých až alkalických, často s obsahem vápníku, málo humózních, na místech výslunných a polostinných.
V ČR patří mezi nejrozšířenější druhy ostružiníků a roste pravděpodobně na celém území státu od nížin do hor. Celkově se vyskytuje v téměř celé Evropě (vyjma nejsevernějších a nejjižnějších oblastí) a západní Asii až po Altaj a středoasijská pohoří. Na sever zasahuje po Britské souostroví, Skandinávii a Rusko (po 63° s.š.).