Šťavel kyselý

Popis

Je to vytrvalá, 5 - 15 cm vysoká bylina s niťovitým a dužnatě šupinatým oddenkem, s lodyhou zcela zakrnělou a s listy proto jen přízemními, dlouze řapíkatými, trojčetnými, složenými z lístků srdčitých, snadno vadnoucích, lysých nebo naspodu roztroušeně chlupatých, na okrajích trochu žláznatě brvitých a vespod často načervenalých. Květy jsou umístěny na dlouhých stopkách, jež uprostřed nesou dva malé listeny, jsou složeny z pěti vytrvávajících kališních lístků a pěti bílých, růžově žilkovaných, obvejčitých, 10 - 25 mm dlouhých korunních lístků, ozdobených dole žlutou skvrnou a zcela naspodu trochu srostlých. Protože nejsou stejně veliké, není koruna pravidelná, nýbrž trochu souměrná. Tyčinek je 10, a to 5 delších a 5 kratších, rozestavěných tak, že delší se s kratšími střídají a nitky všech jsou naspodu srostlé. Svrchní semeník se skládá z pěti plodolistů a nese pět čnělek, které bývají různě dlouhé, kratší něž tyčinky nebo asi stejně dlouhé. Pestík se mění za plodu v podlouhlou, asi 10 mm dlouhou tobolku; ta puká na hřbetě pouzder a vzniklými postranními skulinkami jsou vymršťována semena dosti daleko od mateřské rostliny. Kvete v dubnu a květnu. Květy se rozevírají mezi 9. - 10. a zavírají mezi 17. - 18. hodinou a rovněž tak před deštěm. Jejich stopky se při tom ohýbají dolů, takže je květ chráněn před vlhkostí. Rovněž jednotlivé lístky se skládají podle střední žilky a ještě i řapíčky se ohýbají dolů tak, že se spodními stranami dotýkají.

Výskyt

Roste hojně ve starých a humusových, smrkových, řidčeji i listnatých lesích, v křovinách a v sutích na stinných místech z nížiny až do hor. Obyčejně tvoří rozsáhlé porosty. Je rozšířen skoro v celém mírném pásu severní polokoule a také v severní Africe.

Odkazy