Vřes obecný

Popis

Je to drobný, vždy zelený keřík s poléhavými a často kořenujícími větvemi a metlicovitě vzpřímenými a rozvětvenými, až 50 cm vysokými větvičkami, jež jsou porostlé střídavými lístky a to tak, že na postranních větvičkách stojí velmi hustě, že se střechovitě kryjí. Jsou čárkovitě jehlicovité, na okrajích silně ohrnuté a svými okraji skoro srostlé, takže jsou zdánlivě duté a na bázi jsou opatřeny dvěma ostruhatými oušky. Drobné, nicí, krátce stopkaté, růžově fialové, řidčeji až bílé kvítky skládají 5 – 15 cm dlouhé, štíhlé a špičaté, konečné a jednostranné listenaté hrozny. Jsou složeny ze čtyřdílného, obyčejně růžově fialového, sudomázdřitého kalichu, který je až 4 mm dlouhý, lesklý a po odkvětu vytrvává, a rovněž čtyřcípé, srostloplátečné, zvonkovité koruny, která je však o polovinu kratší než kalich. Uvnitř květu nalézáme 8 tyčinek, jejichž prašníky mají vždy dva výrůstky, a semeník složený ze 4 plodolistů, opatřený čnělkou. Pod květem je čtyřlistenný kalíšek. Plod je nahnědlá tobolka, sedící v neopadavém kalichu; puká v době zralosti čtyřmi chlopněmi, jež se oddělují těsně po stranách přehrádek, zůstávajících na středním sloupku. Tobolka obsahuje mnoho drobných semen.

Výskyt

Vřes je význačnou rostlinou chudých, kyselých, a hlavně písčitých půd. Roste v lesích i na výslunných skálách a stráních, ale také na rašelinách, a to z nížiny až vysoko do hor. Obyčejně tvoří rozsáhlé porosty, jimž říkáme vřesoviště. Je domovem v Evropě a Malé Asii a na východ zasahuje až do západní Sibiře. Sahá dosti daleko na sever (místy až k 68° severní šířky). Zplaněle se vyskytuje také v Severní Americe. Nejrozsáhlejší vřesoviště jsou v severním Německu.

Odkazy