Herbář
Kapraď samec
kapradiny
kapradiny
kapradiny
kapraďovité
Popis
Jedná se o hustě trsnaté byliny s mohutným, hustě plevinatým, vystoupavým, až 20 cm dlouhým a zpravidla jednohlavým oddenkem. Všechny listy jsou přibližně stejného tvaru a zpravidla nepřezimují. Jsou hustě nálevkovitě rozložené, přímé, 25 - 100 cm dlouhé a 10 - 18 cm široké, měkké, zelené až tmavě zelené. Čepel je podlouhle kopinatá až široce podlouhlá, k vrcholu nejčastěji pozvolna zúžená, 1 - 2x zpeřená, s 18 - 25 lístky na každé straně. Hlavní vřeteno listu je roztroušeně světle hnědě až hnědě plevinaté, lístky střídavé, víceméně přisedlé nebo velmi krátce řapíčkaté, kopinaté až podlouhle kopinaté, 4-6x delší než široké, s 10 - 20 úkrojky či lístečky na každé straně, s okraji rovnoběžnými nebo k vrcholu se sbíhajícími, po celé délce vroubkovaně až pilovitě zubatámi. Lístky na spodní straně, zvláště na žilkách plevinaté. Řapík silný, nelámavý, z déli čtvrtiny až poloviny čepele, žlutavý s tmavě zbarvenou rýhou na líci, hustě světle hnědě až hnědě plevinatý. Pleviny jsou matné, až 2 cm dlouhé, na vrcholu dlouze zašpičatělé. Výtrusnicové kupky jsou velké cca. 1,5 mm v průměru, po 4-6 na každém lístečku nebo úkrojku lístku. Ostěry ledvinité až okrouhle ledvinité, tuhé, lysé, ploché nebo slabě prohnuté (ne však pod výtrusnicové kupky zahrnuté). Ve výtrusnicích je zpravidla 64 výtrusů, které zrají v červenci až září.
Podobná je kapraď rezavá (Dryopteris pseudomas), která je typická tmavou fialově černou skvrnou v místě přisedání lístků na hlavní vřeteno a přes zimu vytrvávajícími listy. Tento druh je morfologicky dosti variabilní a často tvoří křížence s jinými druhy rodu. Nevytváří souvislé porosty a vyskytuje se obvykle jednotlivě, ale může se vyskytnout v rozsáhlých populacích kapradě samce.
Výskyt
Vyskytuje se ve vlhkých humózních lesích, především smrkových a bukových, dále v suťových, dubových, dubohabrových, vzácně i borových lesích a hájích a v křovinách, na starých zdech, u potoků, na okrajích lužních lesů apod. Preferuje zastíněná stanoviště, roste na kyselých i zásaditých odkladech, silně zamokřeným půdám se vyhýbá.
V ČR je rozšířen hojně až velmi hojně po celém území, v nižších polohách roztroušeně, místy až vzácně. Celkově rozšířen po celé Evropě, na Kavkazu, západní Sibiři, střední Asii, Himálaji, východní Asii, ojediněle ve východním středomoří, Malé Asii a jižní Indii. Údaje ze Severní Ameriky se vztahují pravděpodobně k příbuzným druhům.