Herbář
Modřín evropský
nahosemenné
jehličnany
borovicotvaré
borovicovité
Popis
Je to až 50 m vysoký, hluboko kořenující, světlomilný, opadavý jehličnan, v mládí rychle rostoucí, s korunou zprvu úzce kuželovitou, později často širokou se zploštělým vrcholem. Větve tenké, víceméně dolů skloněné. Letorosty mají žlutavou kůru. Jehlice na delších větvích jsou jednotlivé, střídavé, na kratičkých bradavicovitých brachyblastech ve svazečcích po 30 - 50 jehlicích, 1,5 - 3 cm dlouhých, plochých, měkkých, světle zelených, na podzim světle žlutých, opadavých. Květy raší před listy nebo současně s nimi, jsou jednodomé, na brachyblastech. Samčí květy jsou na spodní straně větévek nahloučené, 5 - 10 mm velké, žluté, samičí jsou v přímých, 1 - 3 cm dlouhých, živě červených šišticích. Šišky jsou vzpřímené, 3 - 4 cm dlouhé, vejcovité, hnědé, s rovnými semennými šupinami (plodolisty), na kraji neohrnutými. Šišky zůstávají po celá léta na stromě neopadané. Borka je ztlustlá, šedohnědá, často červenohnědě skvrnitá, hluboce brázditá, šupinatě se odlupující. Kvete od března do května.
V pobřežních oblastech Evropy je vysazován modřín japonský (Larix kaempferi Carr.), jehož horizontálně rozprostřené větve jsou ke špičce nahoru zahnuté. Kříženec obou druhů (Larix x eurolepis Henry), vznikající uměle či přirozeným sprašením, je lesnicky zajímavý, protože rychleji roste.
Výskyt
Dobře roste na vápencích i prahorních půdách, je nenáročný na půdní živiny, ale vyžaduje mírně vlhké půdy. Hlavní areál rozšíření leží ve středních Alpách při hranici lesa až do 2400 m n. m. (subalpínské modřínové a limbové lesy), v subkontinentální klimatické oblasti (silné zimy, krátké slunné léto se suchým ovzduším). V severních částech Alp je rozšířen jako druh smíšených lesů ve smrkových, jedlových a bukových lesích. Lesnicky je pěstován v nížinách a pahorkatinách i mimo přirozený areál v Alpách, Karpatech, Sudetách a pohořích v Polsku.