Herbář
Kozinec blanitý
krytosemenné
vyšší dvouděložné
bobotvaré
bobovité
Popis
Kozinec je jednoletá nebo vytrvalá bylina, polokeř a keř. Rostlina je pokrytá jednoduchými nebo vidličnatými chlupy. Na okrajích palistů nebo na listových derivátech mohou být ochranné nebo vonné žlázy. Listy mohou být buď lichozpeřené, nebo sudozpeřené a jsou na větvi rozesety po 12 až 16 párech. Řapíky listů mohou u keřovitých forem vytrvat, takové se mění v ostny. Palisty mohou být zelené, volné, často jsou srostlé a bývají přirostlé kolem stonku vytvářejíce pochvu.Květenství má tvar hroznu mnoha obměn s několika květy, které bývají stopkaté, hojně se nacházejí v barvě žluté, bílé, modré nebo fialové, případně dvoubarevné. Kalich má tvar zvonku, zakončený 5 zuby.Lusky jsou pestře rozmanité, tenké a podlouhlé, pevností spíše kožovité, vzácně jsou tvrdé a připomínají oříšek, někdy nafouklé. Existují buď pukavé, nebo nepukavé a obsahují ledvinovitá semena.
Výskyt
Rod kozinec je jedním z nejširších rodů rostlin, obsahuje totiž kolem 3000 druhů. Nejvíce je rozšířen v oblasti celé severní polokoule. Asi šestina druhů kozince se vyskytuje v Severní Americe, kde se nachází jako vytrvalé byliny nebo polokeře, zbytek připadá na Evropu, Asii a Afriku, kde jsou převážně keře. Kozince jsou stepní rostliny, které vydrží i v prérijních a polopouštních oblastech, protože jsou světlomilné rostliny. Nejčastěji se naházejí v propustných půdách a vydrží velký nápor sucha. Asijské druhy bývají ostnité a listy mají různě modifikované jako přizpůsobení klimatu.
Na území České republiky můžeme nalézt celkem 7 druhů kozinců. Nejběžněji rostoucí je kozinec sladkolistý, nachází se v nížinách a podhůří. V Evropě se zhruba nalezlo asi 140 druhů. Nejvíce jich roste v suchých oblastech Středomoří a v Rusku.