Herbář
Lékořice lysá
krytosemenné
vyšší dvouděložné
bobotvaré
bobovité
Popis
Rostlina lékořice dorůstá výšky až 1,5m. Jedná se o vytrvalou rostlinu s rovným silným stonkem a dlouhými kořeny. Květy jsou vyskládány v hrozny, jednotlivé mají na délku 0,8-1,2 cm, kvetou drobně fialovými kvítky na začátku léta. Plodem bývá lusk obsahující několik semen. Listy jsou spíše lichozpeřené (9-17 pohromadě) a jednotlivé lístky jsou kopinaté až vejčité měřící 7-15 cm.
Výskyt
Původní domovina rostliny se nachází ve středomoří a částech Asie. Botanicky má blízko k anýzu a fenyklu podle jejich obsahové podobnosti. Její název lékořice vzešel skrze staropanský výraz licoresse z řeckého výrazu glukurrhiza, což doslova znamená sladký (glukus) kořen (rhiza), popsaným již antickým Dioscoridem.
Do Čech se lékořice zřejmě dostala díky Benediktýnům, kteří ji přinesli do střední Evropy a začala se cíleně pěstovat už v 16. století. Divoké odrůdy Glycyrrhiza glabra jsou k nalezení na jižní Moravě.
Lékořice je rozšířená v jižní Evropě a části Asie, méně na americkém kontinentě a v Austrálii. V těchto oblastech patří kořeny několika druhů lékořice k důležitým rostlinným drogám a jsou ceněny v lidovém léčitelství i oficiální medicíně. V českých zemích se začala pěstovat až v 16. století. Později v 19. století se pěstovala hlavně na jižní Moravě v okolí Mikulova a Hustopečí, kde postupně zplaněla a ještě dnes ji můžeme nalézt na jižních a jihovýchodních stepních svazích, nebo mezi vinohrady.