Když kliknete na "Přijmout všechny cookies", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.
Tato stránka používá tzv. cookies. Některé cookies jsou nezbytné proto, aby stránka mohla správně a bezpečně fungovat. Pro tyto cookies nepotřebujeme Váš souhlas, musíme je používat. U všech dalších cookies záleží jen na Vás, jsou volitelné. Umožňují nám i třetím stranám zjistit, jak používáte stránky. Pomáhá nám to zlepšovat naše služby, přizpůsobit obsah stránky, komunikaci s Vámi a zobrazovanou reklamu tak, aby pro Vás byly nejpřínosnější. Při použití cookies vždy dodržujeme všechna pravidla, abychom chránili Vaše soukromí. Svůj výběr můžete kdykoliv změnit.
Archeologicky je původ rostliny doložen v Evropě, Asii a Africe už z prehistorických dob. Do Evropy ječmen zřejmě přinesly stěhovavé národy z jihozápadní evropy. Dnes se ječmen nalézá převážně na severní polokouli, pěstuje se však i v Jižní Americe a v oblastech jižní Afriky s dostatkem vody. Ječmen je jedna z prvních domestikovaných a cíleně pěstovaných plodin. Divoké odrůdy ječmene se nyní rozléhají v oblasti od severní Afriky, přes Krétu až po střední Asii. Archeologické nálezy popisují možnost pěstování ječmene již v období kolem 8000 př. n. l. na území dnešní Sýrie. Její rozšíření muselo být velice bouřlivé, když si uvědomíme, že zhruba v období 4000 př. n. l. se předpokládá nástup pěstování ječmene na dalekém evropském severu, konkrétně na území dnešního Finska. V antickém Egyptě byl ječmen záměrně pěstován k vaření piva a pečení chleba. Byl již tedy populární rostlinou, o které se vědělo, že pokud se jí bude dařit, nebude hlad a bude dobrý rok.
Celý rod ječmene má mnohé využití v potravinářství (jedna z nejstarších plodin vůbec), kosmetice a lidovém léčitelství. Důležitost druhu Hordeum vulgare, ječmen obecný, je spatřován ve výrobě cereálií, krmivu pro dobytek a při výrobě piva a whisky.
Ovlivněním enzymatické aktivity (např. superoxid dismutásy) a přítomností antioxidačních látek (vitamíny A a E) lze předpokládat účinek proti oxidativním radikálům. Tento účinek je nazýván jako antioxidační. Dále jsou přítomny látky, které dokáží ovlivňovat základní fyziologické funkce organismu. Jiné látky neutralizují kyselé látky v organismu, u kterých se předpokládá negativní vliv na homeostázu. Další látky blokují vstřebání toxických látek z potravy a zprostředkovávají inaktivaci látek již vstřebaných. Navazují se na ionty kovů a látky, které vyvolávají toxicitu.
Mladý ječmen má stejné využití v léčitelství jako mladá pšenice. Obsahovými látkami si jsou obě rostliny velmi podobné, i když se liší charakterem látek, jejich podílem a obsahem. Významný rozdíl je navíc v aspektu chuti, které se od sebe výrazně odlišují a je třeba, aby každý člověk subjektivně posoudil, co mu více chutná. Nelze jednoduše říci, co jakému člověku bude chutnat více. Co se týče účinku, je ječmen vhodný ke stimulaci metabolismu, je proto vhodný k dietním plánům k hubnutí. Má vysokou energetickou hodnotu a je tedy vhodný k užívání při chronických únavách a depresivních stavech - doslova nabíjí.