Herbář
Srdečník obecný
krytosemenné
vyšší dvouděložné
hluchavkotvaré
hluchavkovité
Popis
Jedná se o vytrvalou bylinu, která obvykle dosahuje 50 až 150 cm výšky. Lodyha je mírně chlupatá, čtyřhranná, hojně větvená, vzpřímená, barvou mírně růžová, převážně u pupenů. Přízemní listy jsou řapíkaté a dlanité, horní listy jsou krátce řapíkaté, trojlaločnaté nebo trojklané, nejvyšší jsou nedělené, všechny listy jsou tři až sedmiklanné, jemně zubaté, protistojné a na konci zúžené. Květy jsou přisedlé, seskupeny do přeslenů z cca 10 světle fialových nebo růžových, 6-8 mm dlouhých kalichovitých květů. Kvete od června do září. Plodem je čtyřkomorový schizokarp, přesněji řečeno tvrdka.
Výskyt
Srdečník původně pochází z centrální Asie a jihovýchodní Evropy, ze které se rozšířil prakticky do celého světa díky svým terapeutickým možnostem. Pravděpodobně se srdečník obecný pěstoval v těchto oblastech již od dob starověku. Jeho přirozeným stanoviště ve volné přírodě jsou opuštěná pole, smetiště, rumiště nebo jiná narušená místa. Po celém světě se jeho naleziště rozléhá téměř po celé Evropě vyjma severských oblastí, od Uralu až po Sibiř a po podhůří Himalájí, srdečník byl lidmi dovezen do Severní Ameriky a Austrálie. V České republice rostlina vydatně prospívá v teplých oblastech, ve vyšších polohách (do cca 1000 m.n.m.) její výskyt řídně nebo zcela chybí.