Herbář
Zázvor lékařský
krytosemenné
jednoděložné
zázvorníkotvaré
zázvorníkovité
Popis
Jedná se o trvalou bylinu, která tvarem připomíná rákos či cukrovou třtinu. Každoročně vytváří listový stonek asi 1 m vysoký. Zázvor produkuje trsy bílých a růžových poupat, které kvetou ve žluté květy. Díky svému estetickému vzezření a adaptaci na teplé klima bývá zázvor často používán jako okrasná rostlina kolem domů v subtropických oblastech.
Zralé oddenky zázvoru jsou vláknité a téměř suché. Šťáva z oddenku zázvoru se k dochucení mas a zeleniny běžně používá v indické kuchyni, jako ingredience v čínské, korejské, japonské a vietnamské kuchyni.
Zázvor je považován za aromatické a ostré koření. Nakrájený zázvor se může nakládat do octa nebo v cherry, konzumovat se syrové, ocukrované, vařené či smažené. Vodný zázvorový odvar (čaj) bývá slazen medem nebo dochucen citronem. Zázvorové víno se prodává již od roku 1740.
Vonný perisperm je využíván k aromatizaci kmeny Bantu. Sušený zázvor se typicky přidává do pečiva, koláčků, sušenek, dortů a připravuje se z něj také pivo. Kandovaný zázvor se připravuje ostrouháním a naplátkováním čerstvého zázvoru, který se půl hodiny vaří na mírném plameni a po slití vody se opět vaří ve stejném množství cukru a malém množství vody za stálého míchání, dokud se voda nevypaří. Plátky se mohou obalit cukrem. Ze zázvoru se může připravit perník, staročeské vánoční zázvorky, pudink, zázvorová limonáda, káva, víno, čaj, gari a zmrzlina.
V Japonsku se zázvor nakládá k výrobě beni shoga a gari nebo se podává čerstvé na tofu nebo na nudle. Je součástí cukrovinky shoga no sato zuke. Před samotným fermentačním procesem se v Koreji přidává šťáva ze zázvoru do tradičního kimchi k doplnění a vylepšení chuti. V Indii bývá zázvor součástí studených i horkých pokrmů, včetně masala chai. S drceným česnekem se připravuje zázvoro-česneková masala. Společně s máslem ghí, ořechy a cukrem se přidává do pokrmu katlu.
Ve Vietnamu se čerstvé nakrájené listy přidávají společně s garnáty a sladkými bramborami do polévky canh khoai mo. V Číně je běžné přidávat zázvor buďto k rybě anebo k různým masům. V Barmě se zázvor tradičně přidává do salátu s názvem gyin-thot, který se skládá ze zázvoru naloženým v oleji s ořechy a semínky.
V Indonésii se připravuje nápoj wedangjahe ze zázvoru a cukru. V Malajsii se zázvor, zde nazývaný jako halia, používá do širokého spektra pokrmů a polévek. Na Filipínách se zázvor přidává jako ingredience do místních pokrmů a vaří se z něj čaj salabat.
Nejen během Vánoc je v Karibiku velice oblíbený nápoj sorrel, který se připravuje ze zázvoru. Na Jamajce je v oblibě zázvorové pivo buďto perlivé z obchodu anebo čerstvé, nejlépe domácí. Také se vyrábějí jamajské zázvorové dorty. Také Řekové nezůstali pozadu. Na Corfu a přilehlých ostrovech je v oblibě nápoj tsitsibira jakožto zázvorové pivo, které s sebou "přinesli" Britové. Zázvorový likér se jménem Canton se vyrábí v západní Aquiánii, Francie. Ve Velké Británii se vyrábí zázvorové víno.
Výskyt
Přesný původ zázvoru se dosud neví, i když se zná region - jihovýchodní Asie. Několik zdrojů předpokládá, že pochází z jihu Číny, odkud se rozšířil do Indie, jiné zdroje popisují opak. Co se však ví, je to, že tradice pěstování zázvoru v Číně a Indii sahá až 3 tisíce let do historie. V antických dobách se zázvor také rozšířil na Novou Guineu. Zřejmě Féničany se zázvor poté rozšířil do oblasti Blízkého východu a Středozemního moře.
Zázvor byl znám v antickém Řecku, Egyptě i Římě, kde se používal - stejně jako dnes - do omáček, k masu, k luštěninám a zelenině. Portugalští mořeplavci dovezli zázvor do Afriky a španělští obchodníci jej zavezli v 16. století do Jižní Ameriky.
Právě zázvor byl jedno z prvních dovážených koření arabskými obchodníky do Evropy a Afriky díky jeho schopnosti přežít v teplém klimatu. V období středověku byl zázvor v Evropě velice oblíbený a častý na kuchyňském stole.