Když kliknete na "Přijmout všechny cookies", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.
Tato stránka používá tzv. cookies. Některé cookies jsou nezbytné proto, aby stránka mohla správně a bezpečně fungovat. Pro tyto cookies nepotřebujeme Váš souhlas, musíme je používat. U všech dalších cookies záleží jen na Vás, jsou volitelné. Umožňují nám i třetím stranám zjistit, jak používáte stránky. Pomáhá nám to zlepšovat naše služby, přizpůsobit obsah stránky, komunikaci s Vámi a zobrazovanou reklamu tak, aby pro Vás byly nejpřínosnější. Při použití cookies vždy dodržujeme všechna pravidla, abychom chránili Vaše soukromí. Svůj výběr můžete kdykoliv změnit.
Je to všeobecně známá vytrvalá bylina, z jejíhož plazivého a pohatě větveného oddenku vyrůstá větší počet dutých čtyřhranných lodyh, které jsou přímé, porostlé štětinkami a žahavými chlupy. Lodyžní listy jsou vstřícné, řapíkaté, vejčité až podlouhlé, dlouze přišpičatělé, uspodu srdčité nebo zaoblené, hlavně hořejší jsou na okraji hrubě pilovité, šedozelené, na obou stranách přitiskle chlupaté, s přimíšenými žahavými chlupy, 7 až 14 x 2 až 4 cm veliké. Palisty jsou volné, čárkovité až kopinaté, špičaté. Z úžlabí horních listů vyrůstají laty drobných zelenavých květů, samičí květenství jsou dlouhá a převislá, samčí jsou přímá, s kratšími větvemi. Obojí kvítky jsou čtyřčetné, mají okvětí zelenavé, štětinatě žahavě chlupaté a delší než stopky květní. Samčí a samičí květy nalézáme zpravidla na různých rostlinách, řidčeji jsou obojí květy na jedné rostlině. Samčí květy mají 4 tyčinky, samičí svrchní semeník a nevytvářejí nektar, opylení se děje větrem.
Nadzemní část rostliny je kryta žahavými chlupy, což jsou dlouhé, úzce kuželovité buňky, jež jsou naspodu cibulkovitě ztlustlé a stojí na podstavečku z několika malých pokožkových buněk. Špička chlupu je velmi křehká, neboť stěna buňky je zde zkřemenělá, a proto se snadno ulamuje. Hrot se při dotyku zabodne do kůže, ulomí a část obsahu vnikne do rány. Žahavý obsah se složením podobá hadímu jedu.
Plodem kopřivy je vejčitá nažka, zpravidla se však rozmnožuje vegetativně. Kvete od června do září.
Mohla by být zaměněna s příbuznou, jednodomou, jednoletou a poněkud menší žahavkou roční (Utrica urens L.), která má vejčité, hluboce zubaté listy, často rozvětvenou lodyhu a květy v hustých přímých květenstvích a roste hojně především v nižších polohách. Žahavka poskytuje zcela rovnocennou drogu.
Roste ve vlhkých lesích na půdách bohatých dusíkem (nitrofilní druh), hlavně tam, kam je splavována dobrá prsť, dále u lidských příbytků v plotech a příkopech nebo na rumištích či podél znečištěných vodních toků. Je domovem v nížině, ale stoupá i vysoko do hor.
Původně se vyskytovala po celé Evropě, na východ do Západní Sibiře a Íránu, dnes se vyskytuje jako vytrvalý plevel téměř po celém světě, kromě tropické Afriky a Jižní Ameriky.