Náprstník velkokvětý

Popis

Je to vytrvalá, 40 až 120 cm vysoká bylina s lodyhou obvykle nevětvenou, jemně hranatou, přímou. Přízemní listy jsou vejčitě kopinaté až okrouhlé, čepel zvolna v křídlatý řapík zúžená, prostřední a hořejší listy jsou kopinaté, přisedlé, všechny pilovité, na rubu chlupaté, na konci lodyhy přecházejí v listeny, z jejichž paždí vyrůstají nicí květy. Ty tvoří jednostranný hrozen, jsou tvořeny trubkovitě rozšířenou až zvonkovitou korunou, která je 5dílná, dvoupyská, žlutá, uvnitř s hnědou kresbou, dolní pysk je chlupatý, vnější strana je žláznatě lepkavá. Kalich je zelený, 5dílný. Květ obsahuje dvě kratší a dvě delší tyčinky. Prašníky kvetou dříve než blizny, opylení zprostředkovává hmyz. Kvete v červnu až srpnu.

Nezkušené botaniky - laiky můžou zmást bílé květy některých rostlin náprstníku červeného (Digitalis purpurea L.), který se od náprstníku velkokvětého poměrně dost liší.

Výskyt

Roste na pasekách, ve světlých lesích, křovinách, na výslunných kamenitých stráních, mýtinách, horských loukách, okrajích lesů a v horských lesích, preferuje půdy humózní, neutrální až slabě kyselé, kypré, kamenité, nevápnité, provlhčené prosakující vodou. Nesnáší písečné a silně kyselé půdy. Ve stínu nevytváří květy, což svědčí o jeho značných nárocích na světlo. V ČR je rozšířen roztroušeně od pahorkatin do podhorských oblastí na většině území, místy je jen vzácný nebo chybí, celkově roste ve střední Evropě od východní Francie na severu po střední Německo, Polsko, Bělorusko a západní Rusko, na východě po jižní Ukrajinu, Moldávii a rumunské Karpaty, na jihu po Bulharsko, severní Řecko a severní Itálii, izolovaně v Předkavkazí, na jižním podhůří Uralu a na Ataji.

Odkazy