Když kliknete na "Přijmout všechny cookies", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.
Tato stránka používá tzv. cookies. Některé cookies jsou nezbytné proto, aby stránka mohla správně a bezpečně fungovat. Pro tyto cookies nepotřebujeme Váš souhlas, musíme je používat. U všech dalších cookies záleží jen na Vás, jsou volitelné. Umožňují nám i třetím stranám zjistit, jak používáte stránky. Pomáhá nám to zlepšovat naše služby, přizpůsobit obsah stránky, komunikaci s Vámi a zobrazovanou reklamu tak, aby pro Vás byly nejpřínosnější. Při použití cookies vždy dodržujeme všechna pravidla, abychom chránili Vaše soukromí. Svůj výběr můžete kdykoliv změnit.
Je to vytrvalá bylina s válcovitým plazivým oddenkem, z něhož vyrůstají vystoupavé, 10 - 40 cm vysoké, většinou jednoduché lodyhy, jež jsou dvouřadě chlupaté. Listy jsou vstřícné, vejčité, špičaté, spodní krátce řapíkaté, prostřední a horní přisedají zaoblenou nebo trochu srdčitou bází. Na okraji jsou vroubkovaně zubaté, svrchu skoro lysé, vespod roztroušeně až hustě drsně chlupaté. Kvítky skládají volné, ale dosti bohaté odstávající hrozny, jež vyrůstají z úžlabí hořejších listů. Květní stopky jsou vždy vzpřímené a 1 - 2krát delší než listeny, v jejichž paždí vyrůstají. Jsou krátce žláznatě chlupaté, podobně jako vřeteno hroznů. Kalich květní je 4dílný a kolovitá, azurově modrá (zřídka růžová nebo bílá) koruna je čtyřcípá, v ústí trubky bílá, 10 - 14 mm v průměru velká; hořejší cíp, který vznikl srůstem původních dvou, je větší. Korunní rourka není skoro vyvinuta. Tyčinky jsou dvě. Semeník se za plodu mění v dvoupouzdrou, plochou, trojhranně obsrdčitou, 3 - 4 mm dlouhou tobolku, která obsahuje plochá, vejčitá semena. Kvete od května do října.
Kromě rozrazilu lékařského roste u nás dalších asi 30 druhů tohoto rodu a v mírném pásu Evropy a Asie bychom jich napočítali přes 150. Poměrně podobným druhem je rozrazil ožankový (Veronica teucrium L.), který je však mnohem větší (i přes 80 cm), má pěticípý kalich a až 17 mm v průměru měřící korunu. Pro rozrazil rezekvítek je typickým odlišovacím znakem střídavě dvouřadě chlupatá lodyha.
Rodový název Veronica je vysvětlován několika způsoby. Nejčastěji se odvozuje od latinských slov vera (pravá) a unica (jediná). Legenda ze 13. století tvrdí, že rozrazil byl pojmenován na počest bohaté Římanky Veroniky, která vyléčila císaře Tiberia (1. stol. n. l.) z malomocenství, podle jiných vznikl název zkomolením Pliniova názvu Betonica, patřícího podobné bukvici a odvozeného od Vetonů, starověkých obyvatel Pyrenejského poloostrova, kteří ji používali jako léčivou.
Roste hojně na lukách, v křovinách, ve světlých lesích, lesních okrajích, zahradách, trávnících, na půdách čerstvě vlhkých, výživných, humózních, hlinitých, písčitých i štěrkovitých, zásaditých až sabě kyselých, z nížiny až dosti vysoko do hor (v Alpách místy i ve 2000 m n. m.).
Roste v celé Evropě kromě Islandu, jižního Španělska, jižní Itálie a středomořských ostrovů, dále v severním Turecku, na Kavkaze, západní a střední Sibiři, druhotně v Severní Americe, na Sachalinu a na Novém Zélandu.