Prvosenka jarní

Popis

 Je to vytrvalá bylina s krátkým, ale dosti silným a téměř kolmým válcovitým oddenkem, porostlým četnými žlutavými kořínky. Z oddenku vyrůstá přízemní listová růžice tvořená protáhle vejčitými a silně svraskalými listy s křídlatým řapíkem a vlnitým, v mládí silně podvinutým listovým okrajem. Na rubu jsou listy šedozelené a chlupaté, se silně vyniklou žilnatinou. Ze středu listové růžice vyrůstá jeden nebo více 10 až 20 (- 30) cm vysokých stvolů, zakončených jednostranným převislým okolíkem příjemně vonících květů. Pravidelné, stopkoplátečné květy jsou pětičetné, mají zelenožlutý nafoukle trubkovitý kalich a trubkovitou, nahoře zvonkovitě rozšířenou žloutkově žlutou korunu s oranžovými skvrnami v ústí; korunní trubka je poněkud delší než kalich. Ke korunní trubce přirůstá 5 tyčinek; svrchní semeník se po oplození mění v jednopouzdrou vejčitou tobolku, ukrytou ve vytrvalém kalichu. Kvete v dubnu a květnu.

Ve vyšších a chladnějších polohách od pahorkatiny vysoko do hor se především na vlhkých loukách vyskytuje podobná prvosenka vyšší (Primula elatior (L.) Hill.). Od prvosenky jarní se liší poněkud širšími, na bázi náhle zúženými listy, až 30 cm vysokým stvolem sírově žlutých květů s plochou korunou, jejiž trubka je mnohdy téměř dvakrát delší něž kalich. Tobolka je válcovitá, delší než vytrvalý kalich, a kořeny jsou hnědavé.

Výskyt

Je rozšířena téměř po celé Evropě, na východ zasahuje až do západní Asie. Na rozdíl od prvosenky vyšší (Primula elatior (L.) Hill.) roste hojně především v teplejších polohách nížin a pahorkatin, zejména ve světlých listnatých lesích, hájích, na loukách a v křovinách na vápencových podkladech.

Odkazy