Herbář
Pryšec chvojka
krytosemenné
vyšší dvouděložné
malpígiotvaré
pryšcovité
Popis
Tato vytrvalá bylina vyhání z větveného a dosti dřevnatého, šikmo v zemi uloženého a často uzlovitého oddenku květní lodyhy a tlusté plazivé výběžky. Lodyhy vyrůstají z oddenkové hlavy a také na výběžcích roztroušeně nebo v řadách. Jsou vzpřímené, 15 až 40 cm vysoké, naspodu záhy bezlisté a červenavě zbarvené, jinak jsou porostlé střídavými a hustě sblíženými, rozestálými listy. Pod květenstvím vyrůstá několik hustě olistěných a nekvetoucích větví, jež se později prodlužují. Lodyžní listy jsou 10 - 20 mm dlouhé a 2 - 3 mm široké, na větvičkách více jehlicovité, přisedlé, tupé až krátce přišpičatělé, měkké a lysé, svrchu sivě zelené, vespod namodrale zelené. Podpůrné listeny se podobají listům. Květenství je mnohoramenný lichookolík, jehož větve se 1 až 2krát vidličnatě větví. Zákrovní listence jsou široce vejčité, špičaté, žluté, za plodu červené. Nenápadné nepravé květy sedí jednotlivě mezi zákrovečky. Podobají se květům, ve skutečnosti jsou to však květenství, v nichž kolem jednoho kvítku samičího, který je stopkatý a jen z pestíku, stojí větší počet kvítků samčích (8 - 12), z nichž každý je zastoupen pouze jednou tyčinkou. Celé toto květenství, zvané lichokvět, je obaleno zvonkovitým obalem, který se podobá okvětí a nese na okraji většinou 4 okrouhlé, dvourohé, žlutavé, později hnědé žlázky. Trojpouzdrý stopkatý semeník má 3 dvouklanné čnělky a mění se za plodu v třílaločnou, lysou a jemně bradavčitou tobolku; ta se otvírá tak, že popuká na hřbetech plodolistů. Plodolisty se současně pružně oddělí od společné semenice, a tím semena daleko odmrští. Kvete v červnu a červenci.
Existuje mnoho dalších druhů rodu pryšec, které se však svým vzhledem poměrně dost odlišují od tohoto druhu.
Je to jedovatá rostlina, dobytek ji nežere. Jedovaté látky jsou hlavně v bílém mléku, které prýští při utržení. Vedle jiných látek obsahuje také kaučuk. Ten se získává z kaučukovníku brazilského (Hevea braziliensis Willd.), který taktéž patří do čeledi pryšcovitých.
Výskyt
Roste hojně na travnatých a slunných pahorcích, na skalách, ve světlých a suchých lesích, na mezích i v křovinách, v nížině i vysoko v horách. Ve Švýcarsku byl pozorován ještě ve výši 2650 m nad mořem. Je rozšířen ve střední a jižní Evropě a na východ zasahuje až k Bajkalskému jezeru na Sibiři. Do Ameriky byl zavlečen.