Herbář
Jeřáb obecný
krytosemenné
vyšší dvouděložné
růžotvaré
růžovité
Popis
Je to keř nebo častěji středně velký strom, 16 - 18 m vysoký, s kulatou korunou. Kůru má světle šedou, v pozdějším věku podélně rýhovanou; mladé větve jsou červenohnědé, plstnaté, později olysalé. Pupeny jsou na hrotu chlupaté. Listy jsou lichozpeřené, se 4 - 9 jařmy přisedlých lístků, ostře 1 - 2krát pilovitých. Květenství je v přímých chocholičnatých latách. Koruna je složena z 5 korunních plátků, asi 4 - 5 mm dlouhých, okrouhlých. Tyčinky v počtu 20 jsou tak dlouhé jako korunní plátky. Plod je červená malvice se 3 semeny. Kvete od konce května do poloviny července.
Obsah kyseliny parasorbinové v plodech zabraňuje klíčení semen; v přírodě vyklíčí semena poté, když prošla zažívacím traktem ptáků (nejčastěji drozdovití). Při umělém výsevu musí předcházet speciální příprava (stratifikace), spočívající ve střídavém uložení ve vrstvách mezi piliny, písek, jehličí apod.
Strom roste vcelku rychle, nedožívá se však velkého stáří (maximálně 80 let) a dřevo jeřábu je flexibilní, elastické a tvrdé, ne však odolné, není moc kvalitní. Jedná se však o dekorativní strom. Tradičně se strom využíval v nábytkářství, stejně jako ke zpevňování svahů v horských oblastech. Dříve se také jeřáb ptačí používal k nalákání a chytání ptactva.
Na území České republiky se jeřáb ptačí začal cíleně pěstovat v roce 1779 na doporučení Marie Terezie. Jedlý kultivar jeřábu ptačího var.dulcis Kraetzl nebo var. edulis Dieck, popřípadě moravica Dippel byla poprvé objevena v roce 1810 nedaleko Ostružné v Hrubém Jeseníku a během 20. století se značně rozšířila po Rakousku-Uhersku a Německu (spolu s cikorkou jako náhražka kávy).
Výskyt
Má 2 poddruhy: subsp. aucuparia patří k subalpinsko-arktickým evropským typům a je u nás rozšířen od nížin až po horní hranici lesa. Druhý subsp. glabrata (W. et Gr.) Hayek roste od horní hranice lesa výše, a to zejména v kosodřevinovém stupni. První poddruh je přítomný skoro v každém jehličnatém lese, hlavně v jedlových smrčinách a smrčinách, kde v podrostu vyrůstá velmi pomalu. Uplatní se jen tehdy, je-li stromový porost vyvrácen, pak však často roste v souvislých porostech, které jsou potlačeny, až znovu doroste další generace smrku. Tyto téměř uzavřené porosty vytvářejí dočasné lesní fytocenózy, velmi důležité z hlediska ochrany půdy před zatravněním.