Herbář
Ostružiník žláznatý
krytosemenné
vyšší dvouděložné
růžotvaré
růžovité
Popis
Jedná se o nízký keř, vytvářející mnohdy rozsáhlé porosty. Prýty jsou zpočátku ± přímé, pak ploše nízkoobloukovité, poléhavé a plazivé, mnohdy šplhavé, oblé nebo zřetelně hranaté, zelené nebo matně fialově červenohnědé, někdy slabě modravě ojíněné. Na 1 cm délky strany prýtu s (0-) 1 - 5 jednoduchými chlupy a s více než 15 nestejnými, křehkými, 0,5 - 2,0 (-2,5) mm dlouhými žláznatými štětinami a jemnými stopkatými žlázkami. Větší ostny od menších ostnů jsou těžko odlišitelné, v počtu 10 - 15 na 5 cm délky prýtu, 2 - 4 (-5) mm dlouhé, štíhlé, nad rozšířenou krátkou bází zpravidla již šídlovité, skloněné, rovné nebo málo zahnuté; vedle nich jsou četné menší ostny a osténky (i žláznaté) různých velikostí. Listy 3četné, velmi vzácně 4-5četné, na líci tmavozelené, v mládí bronzově naběhlé, na líci s 15 - 40 ± odstálými chlupy na 1 cm2, na rubu zelené, řídce chlupaté, s oděním na dotek nezřetelným, bez hvězdovitých chlupů. Koncový lístek krátce řapíčkatý (řapíček zdéli 18 - 30 % délky čepele lístku), 8 - 14 cm dlouhý, 6 - 10 cm široký, široce eliptický až téměř obvejčitý, na bázi zaokrouhlený nebo mělce srdčitě vykrojený, nahoře zaokrouhlený s náhle nasazenou tenkou, většinou trochu srpovitou, 15 - 25 mm dlouhou špičkou. Zoubkování listového okraje s odsazeně špičatými zuby, jemné a téměř pravidelné, hlavní zuby téměř stejně dlouhé jako ostatní, nazpět vyhnuté; zářezy 1 - 2 mm hluboké. Postranní lístky ke koncovému lístku stojí v pravém úhlu, řapíček 3 - 6 mm dlouhý, většinou jsou skoro tak velké jako koncový lístek, s nasazenou štíhlou rovnou špičkou, dolní polovina zpravidla poněkud širší než horní, ale většinou bez břichatého rozšíření; lístky se svými okraji nepřekrývají. Řapík na líci chlupatý a hustě žláznatě štětinatý, na rubu lysý a roztroušeně žláznatě stopkatý, jehlicovitě ostnitý; větší ostny v počtu 10 - 15, 2 - 3 mm dlouhé, skloněné, slabě zahnuté, od osténků nezřetelně odlišitelné. Palisty niťovitě čárkovité.
Květenství krátké, chocholíkovitě latnaté až hroznovité, chudokvěté (s méně než 25 květy), s větvemi delšími, rozkladitými, s květy v horní části laty rozmístěnými, až pod vrchol nebo pod něj prolistěné; dolní listy 3četné, s koncovým lístkem na bázi většinou zaokrouhleným, na vrcholu s náhle zúženou špičkou; postranní lístky s řapíčkem 0 - 3 mm dlouhým. Horní list nebo nebo listy jednoduché. Vřeteno květenství kolénkatě zprohýbané, trochu hvězdovitě plstnaté a většinou řídce odstále chlupaté, jemnými stopkatými bledě žlutavými žlázkami s červenými hlavičkami a delšími žlázkatými štětinami hustě žláznaté, ostnité; ostny většinou jen roztroušené, tenké, jehlicovité, šikmé, většinou poněkud zahnuté, 2,0 - 2,5 (- 3,0) mm dlouhé. Květní stopky 15 - 25 (-40) mm dlouhé, hvězdovitými chlupy plstnaté, řidšími, asi 0,5 mm dlouhými odstálými chlupy propleteně chlupaté, s hustými nestejnými, většinou 0,2 - 1,0 mm dlouhými stopkatými žlázkami s červenou hlavičkou a žlutavou nožkou, a s 3 - 15 málo odsazenými, odstálými, rovnými nebo slabě zahnutými jehlicovitými ostny, 1,5 - 2,0 mm dlouhými. Květy středně velké, asi 2,5 cm v průměru. Kališní lístky šedě zelenavé, plstnaté a chlupaté, s kratšími stopkatými žlázkami a žlutavými žláznatými nebo nežláznatými osténky, na vrcholu v tenké cípy protažené, zprvu mírně nazpět sehnuté nebo rozestálé, později vzpřímené a souplodí objímající. Korunní lístky 10 - 13 mm dlouhé, 3 - 4 mm široké, úzce kopisťovité, úzce obvejčité až eliptické, bílé, navzájem oddálené. Tyčinky zdéli nebo jen mírně převyšující gyneceum; nitky bílé; prašníky lysé. Semeníky lysé, čnělky zelenavé. Květní lůžko jen slabě chlupaté. Souplodí středně velké, stlačeně kulovité, leskle černé, šťavnaté, sladké a aromatické. Kvete od června do července (srpna).
Výskyt
Osídluje světlé lesy, paseky, lesní okraje, lesní rokle, ploty lesních školek a oplocenek, na půdách minerálně středně silných, hlinitých až písčitých, čerstvě vlhkých, mírně kyselých, nevápnitých a humózních.
Druh je zastoupen hlavně v Čechách, kde je místy nejhojnějším ostružiníkem. Celkově roste ve střední Evropě, na sever do jižního Dánska a jihovýchodního Švédska, na východ po Kaliningradskou oblast, do západní poloviny Polska, na Moravu a do Rakouska, na jih do Švýcarska a snad do severní Itálie, na západ do Francie a jihovýchodní Anglie. Uváděný též z Maďarska a Rumunska.