Herbář
Brusnice borůvka
krytosemenné
vyšší dvouděložné
vřesovcotvaré
vřesovcovité
Popis
Je to drobný, bohatě větvený keřík s hustou sítí kořenů, podzemních výběžků a plazivých kmínků, ze kterých vyrůstají přímé zelené a až půl metru vysoké hranaté stonky se střídavými opadavými listy, které mají okrouhle vejčitou, zašpičatělou a na okrajích jemně vroubkovaně pilovitou čepel, která je lysá a slabě kožovitá. Stopkaté květy vyrůstající jednotlivě z úžlabí listů jsou převislé a mají nenápadnou baňkovitou zelenavě růžovitou korunu se 4 – 5 krátkými zoubkovitými cípy. Osm nebo deset tyčinek sedí na zvláštním nadplodním terči a jejich žluté prašníky mají na hřbetě dva růžkaté výrůstky. Pyl, který je slepen po 4 zrnech dohromady, vypadává z prašníků na horním konci dvěma otvory a nikoliv podélnou štěrbinou, jak tomu bývá u většiny rostlin. Semeník je spodní, složený ze 4 – 15 plodolistů a nese jednu dosti dlouhou čnělku, která přečnívá prašníky. Plod je modročerná, modravě ojíněná bobule s tmavě červenofialovou dužinou, která je velmi šťavnatá a má osvěžující nakysle sladkou chuť. Kvete v květnu a červnu.
Na horských rašeliništích se můžeme setkat také s borůvce podobnou vlochyní (Vaccinium uliginosum L.), která má ale zaoblené listy sivé barvy a bobule s bezbarvou dužinou. Jsou mírně jedovaté a po požití někdy působí závratě, takže dostaly lidový název opilky. V zahradách se často pěstuje mnohem statnější severoamerická borůvka kanadská, neboli brusnice chocholičnatá (Vaccinium corymbosum L.).
Výskyt
Borůvka je rozšířena po celé Evropě, na východ zasahuje v pásmu tajgy až na střední Sibiř a vyskytuje se i v severozápadní Americe. V jižních oblastech svého rozšíření roste pouze ve vyšších polohách, u nás od nížin až vysoko do hor, kde se vyskytuje v kosodřevině nad hranicí lesa. Vytváří často rozsáhlé porosty, zejména v řidších světlých lesích, na lesních okrajích a na rašeliništích. Nejlépe se jí daří v kyselých humózních půdách, vápencovým půdám se vyhýbá. Plody borůvek rostoucích v borových lesích se zřetelně liší od forem ze smrčin. Borůvky z borového lesa jsou menší, silně šedomodře ojíněné a mají silnější oplodí, zatímco ze smrčin jsou větší, často téměř černé, šťavnatější a snadno se rozmačkají.