Bez černý

Popis

Je to všeobecně známý keř nebo menší strom, dosahující výšky 3 až 5, výjimečně i více metrů. Má šedohnědou až šedou rozpraskanou kůru. Letorosty jsou dužnaté a sytě zelené. Mladé větve mají silně vyvinutou houbovitou dřeň bělavé barvy. Vstřícné listy, které raší již v dubnu, jsou lichozpeřené, svrchu tmavomodré, vespod světlejší a na okraji nepravidelně pilovité. Drobné žlutavě bílé, až nepříjemně vonící květy jsou směstnány v bohatých plochých vrcholičnatých květenstvích. Plody jsou kulaté trojsemenné peckovičky, mající asi 6 mm v průměru. Zralé jsou černofialové až černé s purpurově červenou šťavnatou dužinou. Bez kvete od konce května do počátku července.

Na našem území rostou ještě dva zástupci tohoto rodu. Bylinný bez chebdí (Sambucus ebulus L.) roste zejména v teplejších oblastech a je jedovatý. Bez červený (Sambucus racemosa L.) roste nejčastěji v lesích, zejména v podhorských oblastech a byl vysazován i u stavení. Od bez černého se liší zelenavě žlutými květy ve vejčitých vrcholičnatých latách, hnědou dření větví a červeným zabarvením peckoviček.

Výskyt

Je rozšířen téměř po celé Evropě a Malé Asii až do Západní Sibiře. Dává přednost vlhkým humózním půdám a dobře snáší vyšší obsah dusíku v půdě. Původně se vyskytoval zejména v lužních lesích na zaplavované půdě, v pobřežních křovinách a světlých listnatých či smíšených lesích. Odedávna se vysazoval u venkovských stavení jako léčivá rostlina a vzhledem k tomu, že semena jsou roznášena ptáky a že rostlina je nitrofilní (vyžadující dusík), vyskytuje se dnes velmi hojně u zdí, plotů, na rumištích, skládkách, v zanedbaných zahradách a parcích od nížin až do podhůří.

Odkazy