Hasivka orličí

Popis

Je to naše nejstatnější vytrvalá kapradina, hluboko v půdě má vodorovný plazivý, dlouze článkovaný tlustý větvený oddenek s četnými článkovanými plevami s niťovitými šupinami. Z něj vyrůstá žlutozelený statný, až 200 cm vysoký kožovitý list s řapíkem dlouhým až 100 cm a tlustým 1 cm, který přes zimu zaniká. List je v mládí spirálovitě svinutý (nazývaný biskupská berle). Na šikmém průřezu dolní části řapíku vytvářejí svazky cévní obraz podobný dvouhlavému orlu (odtud název). Tuhá, obvykle vodorovně rozložená, v obrysu široce trojboká, světle zelená listová čepel je dvakrát až třikrát zpeřeně dělená. Sestává se z podlouhle kopinatých, hluboce peřenodílných lístečků. Na rubu lístků jsou v souvislé řadě hnědé výtrusnicové kupky s malými a tenkými ostěrami, zakryté ohrnutým okrajem čepele. Výtrusnice dozrávají v červenci až září, pukají příčnou skulinou a vypadávají z nich četné drobounké výtrusy, ze kterých vyrůstá nadzemní prvoklíček srdčitého lupenitého tvaru s četnými kořínkovými vlákny a polokulovitými až kuželovitými pelatkami se samčími buňkami a později lahvicovitými zárodečníky s buňkou vaječnou, z níž po oplodnění vyrůstá nová rostlinka.

Někdy může být zaměněna s další statnou vytrvalou kapradinou - kapraděm samcem (Dryopteris filix-mas (L.) Schott.), který má kratší rezavě zbarvený oddenek, z kterého vyrůstají asi 120 cm vysoké, tmavě zelené, jednoduše zpeřené listy s lístky hluboce peřenodílnými s úkrojky vpředu zoubkatými. Řapík je kratší než čepel a výtrusy jsou zcela kryté ledvinovitou ostěrou.

Výskyt

U nás je místy hojná na písčitých i hlinitých kyselých půdách, zvláště ve světlých lesích jehličnatých i listnatých. Často vytváří rozsáhlé statné souvislé porosty, ve kterých je půda prostoupena četnými tlustými plazivými oddenky, rozrůstajícími se do okolí. Hasivka orličí je typickým kosmopolitním druhem a nejrozšířenější kapradinou světa. Roste ve všech zemích v lesním pásmu (kromě Jižní Ameriky) a zasahuje až k horní hranici lesa.

Odkazy