Když kliknete na "Přijmout všechny cookies", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.
Tato stránka používá tzv. cookies. Některé cookies jsou nezbytné proto, aby stránka mohla správně a bezpečně fungovat. Pro tyto cookies nepotřebujeme Váš souhlas, musíme je používat. U všech dalších cookies záleží jen na Vás, jsou volitelné. Umožňují nám i třetím stranám zjistit, jak používáte stránky. Pomáhá nám to zlepšovat naše služby, přizpůsobit obsah stránky, komunikaci s Vámi a zobrazovanou reklamu tak, aby pro Vás byly nejpřínosnější. Při použití cookies vždy dodržujeme všechna pravidla, abychom chránili Vaše soukromí. Svůj výběr můžete kdykoliv změnit.
Je to vytrvalá bylina s plazivou, i přes metr dlouhou lodyhou, která se vidličnatě větví v kratší lodyhy a hojně kořenuje. Lodyhy jsou v dolní části hustě listnaté, v horní části – pod výtrusnými klasy – řidčeji listnaté. Listy jsou malé, čárkovitě kopinaté a na konci osinkaté. Výtrusonosné lístky nesou naspodu ledvinité výtrusnice, jsou široce vejčité a protažené v dlouhou, bezbarvou osinu. Jsou směstnány obvykle do dvou válcovitých výtrusných klasů, stojících na konci lodyh na tenkých a dlouhých stopkách, krytých přitisklými, drobnými lístečky. Koncem léta výtrusnice pukají a při slabém doteku nebo závanu větru se z nich sype žlutý prášek – plavuňové výtrusy. Z výtrusů vyklíčí drobný prvoklíček s pohlavními orgány a po oplození v kapce vody vznikne nová rostlinka, která potřebuje 15 až 30 let, než úplně doroste a je schopna vytvářet výtrusné klasy.
Vědecký rodový název plavuně vznikl složením dvou řeckých slov lykos (vlk) a podion (nožka). Český lidový název vlčí noha tedy přesně odpovídá vědeckému názvu a trefně vystihuje huňatý listnatý povrch lodyh plavuně.
Je rozšířena téměř po celém světě s výjimkou Středozemí a stepních oblastí. Roste v celé Evropě a Asii, v afrických horách i v Americe. U nás roste spíše v podhorských a horských oblastech, ve světlých sušších lesích, na vřesovištích, pastvinách, v porostech kosodřeviny a na kyselejších křemičitých půdách.