Herbář
Vavřín ušlechtilý
krytosemenné
nižší dvouděložné
vavřínotvaré
vavřínovité
Popis
Vavřín je pouhým pozůstatkem stromů keř nebo menší strom dosahující v ojedinělých případech až překvapivých 18 metrů. Rostlina může být dvoudomá, tedy vytvářet buďto pouze samičí nebo samčí květy na jedné rostlině. Květy jsou zelenožluté, bledé, mají asi 1 cm v průměru a rostou v párech vedle listu. Listy jsou vláknité, 6-12 cm dlouhé a 2-5 cm široké s celistvým okrajem. Některé vavříny mají vlnitý okraj. Plodem je malá, černá, lesklá, bobulovitá peckovice.
V antickém Řecku byl vavřínový věnec považován za symbol nejvyššího společenského postavení. Vavřínový věnec byl také nejvyšší cenou řeckých Pýthijských her, které byly na počest boha Apollóna a jeden z jeho symbolů je právě vavřín. V římské kultuře byl vavřín symbolem úspěchu a vítězství; často se vavřínovými věnci zdobili vítězní vojevůdci. Z latinského pojmenování vavřínu laurus vychází slova jako "baccalaureate" a "laureát" nebo výrazy "přinést vavříny", "boj o vavříny", "usnout na vavřínech". V současné době se vavřín často pěstuje jako keřík nebo zakrslý stromek v květináči na zahradách nebo terasách pro okrasné účely. Kolem Středozemního moře se rostlina pěstuje k uměleckému tvarování keřů a v Sýrii se používá vavřínový olej k výrobě "Aleppského mýdla" (Aleppo soap, Syrian soap, laurel soap, ghar soap,...).
Výskyt
Dnešní vavřín je široce rozšířený, avšak pouhý pozůstatek stromů, které pocházely původně z Malé Asie, odkud se rozšířily do celého regionu Středozemí, jehož klima bývalo více vlhké. S postupným nárůstem sucha v regionu během pleistocénu se hluboké vavřínové lesy stahovaly a rostliny se redukovaly na keříky až menší stromy rozseté po horských pásmech jižního Turecka, severní Sýrii, přes Řecko, Itálii po jižní Španělsko, severní Portugalsko, sever Maroka, Madeiru a Kanárské ostrovy.