Když kliknete na "Přijmout všechny cookies", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.
Tato stránka používá tzv. cookies. Některé cookies jsou nezbytné proto, aby stránka mohla správně a bezpečně fungovat. Pro tyto cookies nepotřebujeme Váš souhlas, musíme je používat. U všech dalších cookies záleží jen na Vás, jsou volitelné. Umožňují nám i třetím stranám zjistit, jak používáte stránky. Pomáhá nám to zlepšovat naše služby, přizpůsobit obsah stránky, komunikaci s Vámi a zobrazovanou reklamu tak, aby pro Vás byly nejpřínosnější. Při použití cookies vždy dodržujeme všechna pravidla, abychom chránili Vaše soukromí. Svůj výběr můžete kdykoliv změnit.
Bříza je listnatá dřevina z čeledi břízovitých, ze které pochází mnoho druhů bříz. Jde o poměrně rychle rostoucí strom, který může dorůst výšky až 25 metrů. Mnohdy bývá používán při vysazování poškozené krajiny a rekultivaci odlesněného území. Je velmi aktivní při kolonizaci zpustlé krajiny a této vlastnosti se mnohdy využívá. Bříza bělokorá je nejpočetnější druh z celé čeledi v evropském regionu a nejhojnější co se týče výskytu v tamní oblasti. Tento fakt je nejspíše zapříčiněn odolností vůči nepříznivému prostředí a praktické nenáročnosti růstu ve variabilním terénu. Dalším významným faktorem je bílé zbarvení kůry, které odráží podstatnou část dopadajícího záření. V hospodářských lesích je však bříza vnímána jako plevelný strom, který není žádán. I když není dřevo výhřevné jako jiné dřeviny, dřevo břízy hoří vcelku dobře, jeho výhoda tkví ve faktu, že kůra břízy hoří i mokrá.
Bříza bělokorá je v mírném podnebí statný strom a ve vysokohorských oblastech na horách nebo v chladném severním podnebí bývá menšího vzrůstu. Kůra u mladého stromku bývá hnědá, postupně se mění v bílou, roste nepravidelně, vlní se v rozdílných vrstvách a podélně se odlupuje. Březová kůra je výborným prostředkem při rozdělávání ohně ve volné přírodě. Vedlejší větve jsou zpravidla převislé (pendula), větvičky velice útlé, štíhlé. Stopka bývá 3-8 cm dlouhá, trojúhelníkovitá, okraje jsou široké. Listy jsou trojúhelníkovité, okraje zaoblené a pilovité, celkově drobné velikosti. Zbarvení listů je syté zelené, avšak s nadcházejícím podzimem listy žloutnou. Pupeny jsou malé a lepkavé. Samčí jehnědy jsou až 8 cm dlouhé, plodem je nažka (2 mm velká), která je větrosnubná.
Bříza se nachází od nízkých nadmořských výšek nížinatých krajin až po oblasti velehor a severských tajg, kde má podobu spíše zakrslého stromku. Bývá v monokulturách, ale také ve smíšených a listnatých lesích v okolí dalších stromů. Bříza se může uměle vysazovat (a často se takto využívá) k zalesnění krajin narušených lidskou činností (paseky, požářiště,...). Spolu s jinými druhy jsou výbornými činiteli při rekultivaci ekosystému. Jedinými pravidly se tak stává nutnost alespoň dostatku světla a minima vláhy. Semena (v nažkách) se díky své minimální hmotnosti dostávají pomocí větru do velkých vzdáleností.
Bříza se přirozeně vyskytuje od západní Evropy východním směrem po Kazachstán, Sibiř, Mongolsko až po nejvýchodnější provincie Číny, jižně podél Kavkazu po severní Írán, Irák a Turecko. Břízu můžeme nalézt v severních oblastech Maroka a uměle se vysazovala po mnoha částech celého světa. V jižních regionech se nachází spíše ve vysokohorských oblastech, kde se jí nejlépe dařilo a kde se postupně usadila. Dá se nalézt navíc v průmyslových a znečištěných částech vyspělého světa, protože se ukázalo, že vykazuje odolnost vůči znečištění okolního prostředí. Na území Severní Ameriky, kde je známa pod pojmenováním "evropská bříza bělokorá" se nejvíce uchytila na území států Kentucky, Washington, Wisconsin a velmi dobře se jí daří na většině území Kanady.