Herbář
Chmel otáčivý
krytosemenné
vyšší dvouděložné
růžotvaré
konopovité
Popis
Chmel otáčivý je popínavá, trvalá bylina, která může dorůst až do 10 metrů délky a růst až 25 let. Stonek byliny je tvořen silným oddenkem s velkým počtem podzemních výhonků, ze kterých vyrůstají čtyřhranné, pravotočivé lodyhy. Stonek má drsný povrch s chlupy. Listy chmele jsou dlanité, pilovité, velké (až 20 cm šířka), řapíkaté, ve středu lodyhy vstřícné a v horní části menší a střídavé, zvrchu zelené, zespodu světlé a mohou mít až 7 laloků. Květy jsou drobné, zelené a objevují se během května až června. Samčí rostlina mají květy přetvořené do latnatého květenství (vrcholičnaté prašníky) a samičí do hustých svazečků (klásků), které se postupně přetvářejí na známé vejčité šištice (strobily) složené z velkých, zelenožlutých listenů.
Chmel otáčivý patří ke starým kulturním bylinám, které doprovázejí lidstvo samo. Starověk i středověk zmiňuje pojídání nejspíše chmelových výhonků se solí a pepřem. První jisté zmínky o pěstování chmele pocházejí z roku 768 z listiny franského krále Pipina III. První zmínka o pěstování chmele na území Čech, Moravy a Slezska pochází z roku 859. Největší rozmah pěstování zaznamenala vláda Karla IV. Chmelnice byly později zpustošeny během třicetileté války a až během 18.století došlo k revitalizaci původních ploch.
Výskyt
Původní oblast výskytu chmele otáčivého se nachází v mírném pásu Evropy a Asie, proto lze i v České republice nalézt divoké odrůdy chmele. Pěstováním a lidskou činností byla rostlina dovezena a pěstována v Severní, Jižní Americe (nejvíce Chile), Austrálii a dalších končin. Největšími pěstiteli chmele otáčivého je kromě České republiky ještě USA, Polsko, Německo, Velká Británie, Kanada a další. Chmel je vlhkomilná rostlina. V České republice lze planě rostoucí chmel otáčivý nalézt na okrajích lesů, polí a podél vodních toků, podél potoků a v křovinách poblíže vodních ploch, kde může navíc pokrývat stromy, křoviny nebo jiné porosty.