Když kliknete na "Přijmout všechny cookies", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.
Tato stránka používá tzv. cookies. Některé cookies jsou nezbytné proto, aby stránka mohla správně a bezpečně fungovat. Pro tyto cookies nepotřebujeme Váš souhlas, musíme je používat. U všech dalších cookies záleží jen na Vás, jsou volitelné. Umožňují nám i třetím stranám zjistit, jak používáte stránky. Pomáhá nám to zlepšovat naše služby, přizpůsobit obsah stránky, komunikaci s Vámi a zobrazovanou reklamu tak, aby pro Vás byly nejpřínosnější. Při použití cookies vždy dodržujeme všechna pravidla, abychom chránili Vaše soukromí. Svůj výběr můžete kdykoliv změnit.
Lopuch větší je vcelku vysoká dvouletá bylina neboť v nejvýraznějším případě může dorůst výšky až 2,7 metrů. Kořen lopuchu připomíná tvarem kůl, který může sahat až do hloubky 80 cm. Kořen bývá vřetenovitý, barvou šedohnědý, uvnitř bílý. Lodyha raší až ve druhém roce. Lodyha je silná a rýhovaná s tmavočerveným odstínem po celém povrchu. Listy jsou veliké, srdčité, s dlouhým řapíkem. Přízemní listy mají čepel asi 50 cm dlouhou a 40 cm širokou. Lodyžní listy jsou více střídavé a menší než listy přízemní. Oba typy listů mají na spodní straně listu bílý povlak chloupků.
Květy jsou trubkovité, nachově červené až růžové seřazené do úborů s průměrem 3-3,5 cm. Rostlina kvete od července do září. Zákrov bývá tvořen listeny. Plod je pokryt menšími ostny, které jsou vždy na konci opatřeny "háčkem", kterým se mohou uchytit na kolemjdoucím zvířeti či člověku a může být takto přenesen na velké vzdálenosti. Plodem je černá, zčásti zploštělá, slabě vrásčitá nažka s krátkým chmýrem.
V kuchyni je kořen lopuchu běžně využíván v Číně s názvem niubang, což je nápad převzatý z Japonska, kde se používá v běžné míře s názvem asgobo a je dodnes konzumován v obou kulturách. V Evropě byl lopuch větší konzumován v dobách středověku jako zelenina, ale v dnešní době (kromě Itálie a Portugalska) se již v Evropě konzumuje pouze výjimečně. Ve Velké Británii se lopuch pěstuje a sklízí pro přípravu do bylinného nápoje dandelion nebo burdock, který je dodnes komerčně vyráběn.
V druhé polovině 20. století obliba lopuchu značně narostla a lopuch se dočkal mezinárodní obliby kvůli svému využití v kulinářství díky vysoké popularitě v rámci makrobiotických diet, které podporují jeho konzumaci. V Japonsku je velice oblíbený pokrm kinpira gobo, což se jedná o natrhaný kořen lopuchu většího s mrkví politý sójovou omáčkou, cukrem, mirinem, saké a sezamovým olejem. Dále je známý a oblíbený mizakushi burdock. Jde o sushi smotané s nakládaným kořenem lopuchu.
Lopuch větší má domovinu v mírném pásu starého kontinentu od Skandinávie po oblast kolem Středozemního moře a západně od Britských ostrovů až přes celou oblast dnešního Ruska, střední Východ, Čínu, Japonsko až po Indii. Lidskou činností byl lopuch větší zatažen do dalších oblastí, jako je Austrálie, Nový Zéland, Afrika a také Severní Amerika. Tam volně roste v krajinách od nížin až po horské plošiny.
Lopuch roste volně prakticky po celém světě a nejvíce se mu daří v narušených půdách bohatých na dusíkaté látky. V Japonsku je běžně pěstován ve speciálních podmínkách, z čehož dost napovídá jeho název, burdock piling. Lopuch větší roste jako plevelná rostlina a běžně se nalézá na smetištích, kolem cest a polí. Nejraději roste na sušších, vápencových půdách.