Máta klasnatá

Popis

Jedná se o vytrvalou přímou bylinu s oddenkem a výškou od 30 do 100 cm s různorodou mírou povrchových chloupků na lodyze nebo na listech a s masitým podzemním oddenkem. Listy jsou na stonku křižmostojné, přisedlé nebo s krátkými řapíky, 5-9 cm dlouhé a 1,5-3 cm široké se zoubkovitým okrajem. Čepel listu marocké máty je kopinatá, podlouhlá, tvarem elipsoidní nebo vejčitá. Žilnatina je na spodní straně výraznější a má až 10 postranních žilek.

Stonek má čtvercový půdorys, čímž se automaticky zařazuje do čeledi Lamiaceae, a v horní části je bohatě větvená. Máta klasnatá vytváří své růžové až bílé květy (2,5-3 mm dlouhé a široké) v nepatrné (úzké) na bázi přetrhané klasy vyrůstající nad horními lodyžními listy, které bývají 4-11 cm dlouhé. Korunní lístky mají od světle růžové barvy po růžově fialovou. Z každé koruny vyrůstají konce čtyř stejně dlouhých tyčinek. Rostlina kvete od července do září. Oddenek je 5-15 cm dlouhý, může být chlupatý, výběžky má lysé a z většiny je uložen v podzemí. Zmíněné chlupy jsou z většiny husté trichomy, které jsou navíc zahnuté směrem dolů, promísené s větvenými chlupy nebo maličkatými papilami (zdánlivě lysá rostlina).

Výskyt

Původem pochází máta klasnatá zřejmě ze západní Evropy, i když některé zdroje zmiňují původ v centrální Evropě a do většiny částí světa se rozšířila spíše lidským přičiněním či zásahem jako okrasná rostlina nebo pro své aromatické listy. Máta klasnatá prosperuje v mírném podnebném pásu a daří se jí téměř po celé zeměkouli od Evropy, přes Asii, Afriku, Severní i Jižní Ameriku až po Austrálii včetně Nového Zélandu a přilehlých ostrovů v Oceánii. V novém prostředí se máta klasnatá rychle rozšířila kvůli nepřítomnosti přirozených nepřátel a schopnosti invazivně prorůstat do okolí.

Máta klasnatá vyžaduje vlhkou, hlinitou, spíše hlubokou půdu s mírně kyselým nebo mírně zásaditým pH. Rostlině se daří často okolo vodních toků, na březích rybníků, jezer či močálů a na zavlhlých zahradách, polích, lukách, pastvinách a cestách

Odkazy