Herbář
Ostropestřec mariánský
krytosemenné
vyšší dvouděložné
hvězdnicotvaré
hvězdnicovité
Popis
Ostropestřec mariánský je jednoletá nebo dvouletá bylina s kůlovým kořenem, chudě větvenou lodyhou, dosahující až 2 metrů výšky. Šířka na bázi rostliny může dosahovat 160 centimetrů. Lodyha ostropestřce je zaobleně hranatá a s bílou dření. Listy jsou v přízemní růžici až 40 cm dlouhé, pak jsou listy přisedlé, výše postavené jsou poloobjímavé, obvejčité, tvarem jsou kopinaté, poskládány jsou peřenolaločnatě s drobně ostnitými okraji. Úbory jsou jednotlivé, velké 3-7 cm, zákrov se skládá z nepravidelně ostnitých listenů. Květy jsou červenofialové, asi 4 cm dlouhé, s bílou korunní trubkou a objevují se od června do srpna na severní polokouli a od prosince do února na jižní polokouli. Plodem je několik milimetrů dlouhá, zploštělá, lesklá nažka s opadavým chmýrem. Pokud je ostropestřec jednoletka, na jaře vypučí trsem bodlinatých listů s bílými žilkami. Poté se zhruba koncem června objevují na lodyhách purpurově červená květenství, z nichž se koncem léta vyvíjejí plody. Plod se následně sklízí.
Výskyt
Ostropestřec mariánských pravděpodobně pochází z oblasti Středomoří, Malé Asie a Kanárských ostrovů. Jahn a Schoenfelder stanovují domovinu rostliny na horské oblasti Kréty a Řecka. Z jiného zdroje pochází teorie, že ostropestřec mariánský má domovinu na pobřeží jihovýchodní Anglie. Rostlina se dnes vyskytuje daleko od jeho obou potencionálních domovů, od Severní Ameriky, přes Austrálii a Nový Zéland, kde je rostlina považována za invazivní plevel, až po Írán a střední Asii. Do střední Evropy se tak rostlina zřejmě rozšířila sekundárně a zdomácněla zde. Pro farmaceutický průmysl se dnes rostlina pěstuje v širokém měřítku v Rakousku (nejvíce v oblasti Waldviertelu), Německu, Maďarsku, Polsku, Číně, Argentině, ale také v České republice.