Herbář
Hrách setý
krytosemenné
vyšší dvouděložné
bobotvaré
bobovité
Popis
Je to jednoletá bylina, zcela lysá a sivě nebo žlutavě zelená. Lodyhu má jen na spodu chudě rozvětvenou, chabou, poléhavou nebo šplhavou, hranatou a 50 až 200cm dlouhou. Listy jsou sudozpeřené, s vřetenem přecházejícím na konci v úponku rozdělenou ve 3 až 5 větví, s 1 až 3 páry vejčitých, dolů klínovitě zúžených, 2 až 6 cm dlouhých a 1,5 až 3,5 cm širokých, zaobalených a celokrajných lístků.. Palisty jsou většinou větší než listy, široce polosrdčité, na spodním okraji oddáleně zoubkaté nebo celokrajné. Květenství, které vyrůstá v paždí listů, je jen 1 – 2květé, většinou kratší než palisty. Květy mají 5 až 10 mm dlouhou stopku a jsou 20 až 25 mm dlouhé, vonné, složené z pěticípého zvonkovitého kalicha s nestejnými zuby a z motýlovité koruny, jež je bílá, řidčeji narůžovělá a skládá se z pavézy, křídel a člunku. Pestík se mění v 5 až 10 cm dlouhý a 12 až 20 mm tlustý lusk, zprvu dosti plochý, v dospělosti skoro oble válcovitý, na obou koncích krátce přišpičatělý a obsahující 4 až 10 semen. Ta jsou kulovitá nebo trochu hranatá, bledě zelená až bledě žlutozelená. Kvete v květnu a červnu.
V Evropě se pěstoval hrách již v mladší době kamenné, jak bylo dokázáno četnými prehistorickými nálezy. V Asii se pěstoval již dříve. Ve východní Indii nalézáme pro označení hrachu mnoho jmen a v sanskrtu má taktéž své jméno (harenso). Staří Vikingové ve Skandinávii znali hrách a pekli z něho chléb.
Výskyt
Hrách je starou kulturní rostlinou; pochází z východu a u nás se odedávna pěstuje v četných formách. Daří se mu v mírném pásu i v tropech a je možno ho pěstovat i daleko na severu či v horských oblastech.