Herbář
Reveň kadeřavá
krytosemenné
vyšší dvouděložné
hvozdíkotvaré
rdesnovité
Popis
Reveň kadeřavá je statná, vytrvalá rostlina dosahující výšky až 3 metrů. Lodyha rebarbory je zelená, dutá, až 6 cm v průměru, lysá a nese květenství. Listy jsou přízemní, až 60 cm dlouhé, světlezelené, oblé, podlouhlé nebo vejčité s na líci vrubovitým a na rubu hladkým řapíkem, který může být bělavý, zelený nebo červený. Květenství latnaté, asi 15-35 cm dlouhé, terminální. Květy jsou oboupohlavné, žluté s 2 mm dlouhým, šestičetným a opadavým okvětím, které se zpravidla objevuje na přelomu června a července. Plod je vejčitá, až 8 mm dlouhá, křídlatá nažka.
V Číně je reveň kadeřavá součástí tradiční medicíny po mnoha tisíciletí a je zmiňována i v historických léčebných spisech. Ačkoliv existují zápisy pocházející od Dioskurida, které zmiňují zřejmě reveň kadeřavou a její léčebná využití, s naprostou jistotou se v lliteratuře setkáváme s tímto druhem až od 14. století našeho letopočtu skrze obchod s muslimskými přístavy Aleppo a Smyrna. Reveň se tedy do Evropy dostávala po Hedvábné stezce a přes Turecko. Další, alternativní cesta, která se postupně také rozmáhala, byla přes Ruské Impérium. Transport zboží skrze Asii postavila reveň společně se skořicí, opiem a šafránem mezi drahé a velice exotické koření. Vysoká poptávka veřejnosti a evropských lékárníků stimulovala možnosti pěstování reveně na evropské půdě, což se postupně (skrze Rusko) stalo. Rostlina se poté rozšířila po celém evropském kontinentě a dále se dostala do Severní Ameriky.
Z reveně kadeřavé se k různým účelům konzumuje pouze řapíkaté konce listů se silnou, nakyslou chutí, navíc však tepelně zpracované (ne syrové). Stopky rebarbory bývají nasekávány na drobné kousky, dušené nebo vařené ve vodě s cukrem do změknutí. Takto připravená rebarbora se doporučuje konzumovat studená. Smíchaná s moukou se připravuje k rebarborovým koláčům, velice často se přidává do tvarohových moučníků, ovocných knedlíků, připravuje se z ní kompoty, zavařeniny, koláče a mohou se z ní vařit polévky. Při vaření nebo dušení rebarbory se nedoporučuje používat hliníkové nádobí kvůli obsahu kyseliny šťavelové, která hliník rozpouští.
Výskyt
Původní domovina reveně je zřejmě střední nebo východní Asie, oblast Mongolska nebo východní Sibiře a některé provincie v Číně. Rostlině se velice dařilo v klidnějším podnebí (nebo horském pásmu) v Sýrii, Turecku atd...V Evropě se vyskytuje od nejvýchodnější části evropského Ruska až po nejzápadnější cíp Evropy. Odtud se dále reveň dostala do Severní Ameriky (USA, Kanady), dále nejvíce do Bolívie a Nového Zélandu. V Čechách roste běžně na zahrádkách i volně v přírodě.