Herbář
Routa vonná
krytosemenné
vyšší dvouděložné
mýdelníkotvaré
routovité
Popis
Routa vonná je stále zelený, částečně zdřevnatělý, vonný polokeř dosahující výšky až 80 cm. Listy má dužnaté, tečkované, modrozelené, podlouhlé a až 15 cm dlouhé. Květy routy jsou žluté a dorůstají do velikosti 12 mm. Routa kvete od března do září. Plodem je malá, hnědá tobolka.
Již v antických časech popsal "botanik" Pedanius Dioscorides použití routy v kombinaci s oleandrem jako protijed při uštknutí hadem. Římský historik Pliny popsal routu jako účinný stimulant potratů. Ve středověkém textu o zdraví, Tacuinum Sanitatis, je o routě zmíněno, že bylina zlepšuje zrak a ulevuje při plynatosti. Routa roste na zahradách a je oblíbena pro svoji toleranci tepla a půdních podmínek.
Navzdory možnému kulinářskému využití routy se bylina málo podává kvůli své nahořklé chuti. V historii se routa v kuchyni podávala více než nyní a není dostupná ani v zelinářství. Nejvíce je využití routy v kuchyni viditelné v Etiopii. Tam se podává v berberu, specifické směsi koření a často se krátce namáčí v kávě před popíjením.
V Chorvatsku a severní Itálii se routa používá k přípravě specificky chutnajících nápojů grappa a raki a připravovala se z ní celá řada piv. V Indii se používá routa vonná kolem zahrad a domů k odhánění hadů a podobným způsobem zřejmě funguje i proti kočkám.
Výskyt
Původní domovinou routy je jižní Evropa, konkrétně Balkánský poloostrov. Routa vonná na území České republiky roste na zahradách, na skalkách, na polích nebo lukách.