Když kliknete na "Přijmout všechny cookies", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.
Tato stránka používá tzv. cookies. Některé cookies jsou nezbytné proto, aby stránka mohla správně a bezpečně fungovat. Pro tyto cookies nepotřebujeme Váš souhlas, musíme je používat. U všech dalších cookies záleží jen na Vás, jsou volitelné. Umožňují nám i třetím stranám zjistit, jak používáte stránky. Pomáhá nám to zlepšovat naše služby, přizpůsobit obsah stránky, komunikaci s Vámi a zobrazovanou reklamu tak, aby pro Vás byly nejpřínosnější. Při použití cookies vždy dodržujeme všechna pravidla, abychom chránili Vaše soukromí. Svůj výběr můžete kdykoliv změnit.
Saturejka zahradní je bylina jednoletá s průměrným vzrůstem do 30 cm a celkově fialovým nádechem. Neatraktivní, začátkem dřevnatějící, rozvětvená lodyha je většinou lysá a nafialovělá. Malé, temně zelené kopinaté listy jsou dlouhé a úzké s málo výrazným řapíkem u konce. Drobné, klasovitě tvarované květy se barví do fialova, zřídka i do bíla. Bylina vstřebává výživu z půdy rozlehlým kořenovým systémem svazčitých kořenů.
Saturejka je rostlinou oblíbenou od starověku jako koření. Dostala se na talíř do všech možných úprav jídel. Pro své účinky na pohlavní čilost byla Řeky zasvěcena bohům vína a volných mravů Dionýzovi, Římany Bakchovy a dostala od nich jméno satyrovy květiny. Pro nemravné myšlenky byla zakázaná v klášterních zahradách. Z mnoha písemných pramenů se dovídáme její roli v životě člověka 9. století, který jí nosil ve váčku na krku k povzbuzení mysli.
Rod saturejka obsahuje na 30 druhů rostlin. Většina roste v subtropických a mírných pásmech zeměkoule. Saturejka zahradní je původem ze Středomoří, jihovýchodní Evropy a teplých oblastí jihozápadní Asie. Od období raného středověku se bylinka rozšiřuje do nynější Francie, Německa, Ruska, Bulharska a Iránu. Tradičními pěstiteli jsou Bulharsko, Německo, Francie, Rusko a Spojené státy. V Polsku, Česku a na Slovensku se pěstuje jen okrajově.