Když kliknete na "Přijmout všechny cookies", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.
Tato stránka používá tzv. cookies. Některé cookies jsou nezbytné proto, aby stránka mohla správně a bezpečně fungovat. Pro tyto cookies nepotřebujeme Váš souhlas, musíme je používat. U všech dalších cookies záleží jen na Vás, jsou volitelné. Umožňují nám i třetím stranám zjistit, jak používáte stránky. Pomáhá nám to zlepšovat naše služby, přizpůsobit obsah stránky, komunikaci s Vámi a zobrazovanou reklamu tak, aby pro Vás byly nejpřínosnější. Při použití cookies vždy dodržujeme všechna pravidla, abychom chránili Vaše soukromí. Svůj výběr můžete kdykoliv změnit.
Slivoň švestka roste jako strom nebo keř, který může být až 10 m vysoký s vejcovitou a silně větvenou korunou. Ve střední Evropě se švestka objevuje jako dřevina nižšího vzrůstu. Kmen má hnědou nebo šedavou borku, která bývá podélně rozpraskaná. Mladé větvičky jsou zelené a ze začátku mírně chlupaté. Starší větve jsou fialové, hnědé až tmavě hnědé. Listy jsou šedozelené nebo tmavozelené, střídavě rostoucí, vejčité až eliptické, 2-8 cm dlouhé a 1.5-2 cm široké, zašpičatělé, na bázi zúžené, vroubené nebo pilovité a mírně chlupaté. Květy rostou obvykle po 2 nebo po 3, jsou 1-3 cm široké, zelenkavé, mírně chlupaté a objevují se od dubna po květen. Plodem je podlouhlá, vejcovitá, 2-5 cm dlouhá, tmavomodrá nebo tmavofialová, aromatická, dužnatá a šťavnatá švestka, peckovice s jednou peckou.
Švestky mají obrovské využití v mnoha sférách, z nichž pestré a velmi známé je podávání v kuchyni a gastronomii. Měkké švestky se běžně používají k zavařeninám nebo povidlům, které nacházejí uplatnění ve sladké teplé nebo studené kuchyni. Díky obsahu cukru a polysacharidu pektinu lze plody švestky nakládat a uchovávat je po mnoho let, proto se často podávají švestky naložené, sušené a připravují se z nich různé buchty, koláče, ale také výborné zmrzliny. Švestky se také nacházejí v ovocných knedlících, v omáčkách nebo se podávají s rybami, sýry či uzeninami. V poslední době narůstá velké množství "babských" rad k výrobě kompotů nebo přípravě švestkových džemů. Nejznámější tradiční využití slivoně švestky však zahrnuje fermentační procesy přes destilaci kvašených plodů vedoucí k výrobě oblíbené slivovice.
Většina botaniků a autorů herbářů se shoduje na teorii původu slivoně švestky, která se opírá o možnosti zkřížení druhů slivoně třešňové a slivoně trnky. Někteří autoři však ke stejnému názoru nedospěli, jelikož nabízejí snadnější případ zkřížení 2 jihoevropských druhů slivoně než jednoho, který je původní ve střední Evropě a druhého ze Střední Asie a Kavkazu. Nakonec se ale zdá, že slivoň švestka má svoji původní domovinu na Kavkazu a že se do střední Evropy dostala společně se slovanským obyvatelstvem. Sekundárně byla švestka převezena do Severní Ameriky, kde se široce rozrostla cílenou činností zemědělců.