Herbář
Slivoň švestka
krytosemenné
vyšší dvouděložné
růžotvaré
růžovité
Popis
Slivoň švestka roste jako strom nebo keř, který může být až 10 m vysoký s vejcovitou a silně větvenou korunou. Ve střední Evropě se švestka objevuje jako dřevina nižšího vzrůstu. Kmen má hnědou nebo šedavou borku, která bývá podélně rozpraskaná. Mladé větvičky jsou zelené a ze začátku mírně chlupaté. Starší větve jsou fialové, hnědé až tmavě hnědé. Listy jsou šedozelené nebo tmavozelené, střídavě rostoucí, vejčité až eliptické, 2-8 cm dlouhé a 1.5-2 cm široké, zašpičatělé, na bázi zúžené, vroubené nebo pilovité a mírně chlupaté. Květy rostou obvykle po 2 nebo po 3, jsou 1-3 cm široké, zelenkavé, mírně chlupaté a objevují se od dubna po květen. Plodem je podlouhlá, vejcovitá, 2-5 cm dlouhá, tmavomodrá nebo tmavofialová, aromatická, dužnatá a šťavnatá švestka, peckovice s jednou peckou.
Švestky mají obrovské využití v mnoha sférách, z nichž pestré a velmi známé je podávání v kuchyni a gastronomii. Měkké švestky se běžně používají k zavařeninám nebo povidlům, které nacházejí uplatnění ve sladké teplé nebo studené kuchyni. Díky obsahu cukru a polysacharidu pektinu lze plody švestky nakládat a uchovávat je po mnoho let, proto se často podávají švestky naložené, sušené a připravují se z nich různé buchty, koláče, ale také výborné zmrzliny. Švestky se také nacházejí v ovocných knedlících, v omáčkách nebo se podávají s rybami, sýry či uzeninami. V poslední době narůstá velké množství "babských" rad k výrobě kompotů nebo přípravě švestkových džemů. Nejznámější tradiční využití slivoně švestky však zahrnuje fermentační procesy přes destilaci kvašených plodů vedoucí k výrobě oblíbené slivovice.
Výskyt
Většina botaniků a autorů herbářů se shoduje na teorii původu slivoně švestky, která se opírá o možnosti zkřížení druhů slivoně třešňové a slivoně trnky. Někteří autoři však ke stejnému názoru nedospěli, jelikož nabízejí snadnější případ zkřížení 2 jihoevropských druhů slivoně než jednoho, který je původní ve střední Evropě a druhého ze Střední Asie a Kavkazu. Nakonec se ale zdá, že slivoň švestka má svoji původní domovinu na Kavkazu a že se do střední Evropy dostala společně se slovanským obyvatelstvem. Sekundárně byla švestka převezena do Severní Ameriky, kde se široce rozrostla cílenou činností zemědělců.