Herbář
Ořešák královský
krytosemenné
vyšší dvouděložné
bukotvaré
ořešákovité
Popis
Ztepilé opadavé listnaté stromy mohou dorůst průměrně 25-35 metrů výšky a až 2,5 metrů šířky kmenu a mohou se dožít více než 200 let věku. Ořešák má v poměru k široké koruně relativně malý vzrůst. Ořešák má olivově hnědou až černošedou kůru s roztoušenými prasklinkami a drsným povrchem, zelenohnědé nebo šedé větve. Ořešáky mají duté větve vyplněné vzduchovými kapsami. Listy jsou lichozpeřené, tuhé, tmavozelené, 10-20 cm dlouhé a 5-10 cm široké, lysé, podlouhlé a složené z 5-9 lístků. S výjimkou zralých jader ořechů mají všechny části ořechu charakteristickou vůni.
Květy jsou jednopohlavné. Samčí jsou podlouhlé, tlusté, žlutozeleně zbarvené jehnědy vyrůstající na loňských větvičkách a samičími květy jsou dvoulaločnaté blizny. V České republice ořešáky kvetou v dubnu a květnu. Ořešák začíná plodit asi po 15 letech. Plodem je vlašský ořech se zdužnatělou češulí a kamenným oplodím. Osemení je blanité, laločnaté semeno je bílé až běložluté. Zdravý strom v plném růstu dokáže za rok vyplodit až 50 kg ořechů. Plody zrají na podzim a opadávají.
Ořešák královský je jeden z nejpěstovanějších a nejoblíbenějších stromů nejen kvůli plodům, ale také jako medonosná rostlina, jako strom přinášející příjemný stín a pro kvalitní, tvrdé, pevné a přitom rychle rostoucí dřevo. Mnoho tesařů si chválí dřevo z ořechů pro jeho odolnost, lesk a třpyt a je používán při výrobě podlah, hudebních nástrojů, nábytku a pažby pušek.
Ořechy jsou oblíbenou surovinou v cukrářství, dají se konzumovat samostatné, vyrábí se z nich rostlinný olej, ořechová pálenka nebo ořechový likér. Bohužel jsou vlašské ořechy zdrojem alergenů, které mohou být po zkonzumování život ohrožující.
Výskyt
Původní přirozená domovina ořešáku je možná na Balkáně, s větší jistotou v Přední nebo Centrální Asii. Nejvíce zpráv popisují původní naleziště ořešáku v provincii Xinjiang západní Číny. Odtud se postupně dostal do Kazachstánu, Uzbegistánu, jižního Kyrgystánu a na východě do nižších částí Nepálu, Bhútánu, Tibetu, severní Indie, Afghánistánu, Pákistánu, Turkmenistánu, Íránu až do Arménie, Gruzie a východního Turecka.
Ořešák je dnes jeden z nejvíce pěstovaných stromů od západní Evropy až po úbočí Himalájí. Už za dob římské říše byl ořešák člověkem cíleně rozšiřován do západní a severní Evropy, v centrální Evropě se strom objevil již v bronzové době a v 17. století si strom s sebou odvezli osadníci do Severní Ameriky.
Významní producenti vlašských ořechů jsou v oblastech mezi 30° a 50° severní šířky na severní polokouli a mezi 30° a 40° šířky na jižní polokouli. Francie Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko a Řecko v Evropě, Baia California a Coahuila v Mexiku, stát Kalifornie v Severní Americe, Čína v Asii a Chile v Jižní Americe. Později se pěstování ořešáku rozšířilo do jihovýchodní Austrálie a Nového Zélandu.