Herbář
Barvínek menší
krytosemenné
vyšší dvouděložné
hořcotvaré
toješťovité
Popis
Barvínky jsou vytrvalé byliny nebo řidčeji polokeře. Lodyhy jsou poléhavé nebo řidčeji přímé, na bázi dřevnatějící. Obsahují vodnatou šťávu. Oddenek je dlouze plazivý. Listy jsou jednoduché, vstřícné, kožovité, krátce řapíkaté až přisedlé, celokrajné, bez palistů. Listy jsou většinou stálezelené, řidčeji na zimu odumírají i s nadzemní částí stonků (např. barvínek bylinný). Květy jsou jednotlivé (výjimečně ve dvoukvětých vrcholících), úžlabní. Kalich je drobný, bez žlázek, s krátkou trubkou a dlouze zašpičatělými kališními cípy. Koruna je nejčastěji modrá až fialová, řidčeji červená nebo bílá, řepicovitá, s válcovitou korunní trubkou. Okraje korunních laloků se překrývají směrem doleva. V ústí korunní trubky jsou chlupy nebo šupiny. Tyčinek je 5 a jsou nitkami přirostlé v dolní polovině korunní trubky. Gyneceum je svrchní, složené ze 2 volných plodolistů. Čnělka je nitkovitá, zakončená hlavatou, na konci hustě chlupatou bliznou. Pod bliznou je prstencovitý val. Plodem je souplodí na bázi srostlých, válcovitých měchýřků. Měchýřky pukají břišním švem a obsahují úzce elipsoidní, lysá semena.
Výskyt
Rod barvínek zahrnuje 6 druhů. Je rozšířen v Evropě, Jihozápadní a Střední Asii a severozápadní Africe. V České republice se vyskytuje barvínek menší (Vinca minor), druh rozšířený téměř v celé Evropě. V teplejších částech Evropy se dále vyskytuje barvínek větší (V. major), barvínek bylinný (V. herbacea) a v západní polovině Středomoří barvínek Vinca difformis. Severní okraj areálu barvínku bylinného zasahuje až do nejteplejších oblastí Slovenska. Druh Vinca erecta, je rozšířen v Afghánistánu a Střední Asii. V roce 2012 byl z oblasti východní Anatolie v Turecku popsán nový druh polokeřovitého růstu, Vinca soneri.