Herbář
Vikev huňatá
krytosemenné
vyšší dvouděložné
bobotvaré
bobovité
Popis
Jednoleté, ozimé až dvouleté byliny. Kořeny tenké, hustě větvené. Lodyhy vystoupavé, poléhavé nebo popínavé, 30 - 130 cm dlouhé, hranaté, zpravidla hustě odstále chlupaté, odspodu větvené. Listy s 6 - 8 (-10) páry lístků, vřeteno zakončeno dlouhou větvenou nebo vzácněji nevětvenou úponkou; palisty polostřelovité, 5 - 22 mm dlouhé, dlouze chlupaté, zelené; lístky krátce řapíčkaté, eliptické, podlouhlé, kopinaté až čárkovité, (10-) 15 - 25 (-30) mm dlouhé, a (2-) 3 - 4 (-7) mm široké, na vrcholu zaokrouhlené nebo zašpičatělé, s nasazenou špičkou, na bázi náhle zúžené, dlouze odstále chlupaté, jasně až sivě zelené, řapíčky asi 1 mm dlouhé. Květenství mnohokvěté, jednostranné, ± stejně dlouhé nebo delší než podpůrný list, s (3-) 10 - 35 květy; stopky květenství 5 - 13 (-17) cm dlouhé, dlouze odstále chlupaté; květní stopky asi 2 mm dlouhé. Květy šikmo odstálé, kalich zvonkovitý, 5 - 7 (-8) mm dlouhý, dlouze odstále chlupatý nebo olysalý, zelený, horní kališní cípy trojúhelníkovité, kratší než kališní trubka, dolní šídlovité, mnohem delší než kališní trubka. Koruna je (10-) 12 - 17 (-20) mm dlouhá, sytě až světle modrofialová nebo dvoubarevná, v tom případě pavéza modrofialová, křídla a člunek světle fialové až bílé, vzácně všechny lístky bílé nebo růžové, čepel pavézy okrouhlá, na vrcholu hluboce vykrojená, nehet 2x delší než čepel, křídla kratší nebo přibližně tak dlouhá jako pavéza, člunek kratší než křídla. Lusky s (1-) 2 - 3 (-4) semeny, v obrysu vejčité až podlouhlé, (19-) 22 - 30 (-32) mm dlouhé, (7,0-) 8,0 - 8,5 (-9,0) mm široké, lysé, světle hnědé až hnědožluté, semena kulovitá, (2,6-) 4,0 - 4,5 (-5,0) mm velká, hladká, tmavě hnědá až zelenohnědá, s černými skvrnami, sametově matná. Kvete v červnu až srpnu.
Výskyt
Roste v křovinách, na stráních, loukách, okrajích cest, polích, úhorech, písčinách, lesních lemech a pláštích, trávnících, hrázích, u nádrží, v sídlištích apod. Vyskytuje se na různých podkladech i na půdách různého zrnitostního složení, na slunných, teplých a sušších, řidčeji na dočasně zamokřených stanovištích. V ČR roste od nížin do podhorského a horského stupně, kam je zavlékána podél komunikací.
Původní domovinou je zřejmě Středozemí, jihovýchodní Evropa, Kavkaz a Přední Asie. Nyní je rozšířena v celé Evropě (na sever až do střední Skandinávie), zdomácněla i v severní Africe a Severní Americe.
Je dosti podobná příbuzné vikvi ptačí (Vicia cracca L.), která je pouze krátce přitiskle chlupatá až olysalá a její koruna bývá jednobarevná světle až sytě modrofialová.