Herbář
Pupalka malokvětá
krytosemenné
vyšší dvouděložné
myrtotvaré
pupalkovité
Popis
Jsou to jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé byliny se stonky i bez stonků, bývají chlupaté nebo lysé a dorůstají do výšky od 10 cm do 300 cm. Kořeny mají různé, hrubé rostoucí kolmo dolů, vláknité rostoucí plytce, s oddenky nebo s prýty vyrůstajícími z rozrůstajících se kořenů postranních. Některé druhy mají listovou růžici, která před kvetením uvadá, jiné jen lodyhu porostlou střídavými listy, jež mohou být celistvé, zubaté nebo zpeřené, jejich čepele mají tvar podlouhlý, vejčitý nebo obvejčitý; palisty se u pupalek nevyskytují.
Symetrické květy se zpravidla dobře vyvinutou korunní trubkou vyrůstají v paždích horních listů a vytvářejí květenství klas nebo latu, případně vyrůstají jednotlivě. Mají spodní semeník tvořený čtyřmi plodolisty, ten je srostlý s číškou, která ve tvaru protáhlé trubičky semeník vysoko přerůstá; na konci nese čtyři čárkovitě kopinaté, dolů ohnuté kališní lístky barvy zelené, nažloutlé nebo červeně či fialově proužkované a dále čtyři tupě laločnaté korunní lístky barvy žluté, růžové, bílé nebo fialové. Tyčinek vyrůstajících ve dvou přeslenech je osm, vzácně jen čtyři, jejich prašníky se otevírají podélně, hodně lepivá pylová zrna jsou většinou spojena do vláken. Čtyřdílný semeník má převážně jen jednu dlouhou čnělku, která nese čtyřlaločnou bliznu.
K opylení se květy otevírají nejčastěji zvečera nebo brzy ráno, přenos pylu zajišťuje hmyz nebo dochází k samoopylení, častá je mezidruhová hybridizace. Plody jsou podlouhlé čtyřdílné pukavé tobolky otevírající se chlopněmi, obsahují 20 až 100 drobných lehkých semen bez endospermu.
Výskyt
Rostliny mohou vyrůstat v málo výživné a suché půdě, často si vybírají půdu narušenou lidskou činností nebo vlivy počasí, na svých neúrodných stanovištích většinou nemají konkurenci jiných rostlin.