Herbář
Mateřídouška obecná
krytosemenné
vyšší dvouděložné
hluchavkotvaré
hluchavkovité
Popis
Mateřídouška je souborný název pro všechny naše domácí druhy a poddruhy, které jsou často proměnlivé a navzájem se kříží. Z velkého počtu forem jsou nejhojnější mateřídouška polejovitá = vejčitá (Thymus pulegioides L.), m. časná (T. praecox Opiz), m. Marschallova (T. marschellianus Willd.), dále m. pannonská (T. pannonicus All.), m. úzkolistá (T. serpyllum L. em. Mill.) aj.
Jsou to drobné, silně vonné vytrvalé byliny nebo polokeříky trsovitého vzrůstu s poléhavými nebo vystoupavými lodyhami, které naspodu často dřevnatějí. Lodyhy jsou načervenalé, oblé nebo hranaté a buď pouze na hranách nebo celé ochlupené. Vstřícné čárkovité až široce vejčité listy jsou přisedlé až krátce řapíkaté, lysé, někdy brvité až vlnitě chlupaté, na okraji bývají podvinuté. Drobné květy jsou v kulovitě nahloučených až protažených lichopřeslenech, naspodu často zpřetrhovaných. Mají trubkovitě zvonkovitý chlupatý kalich se třemi krátkými zuby horního a dvěma delšími zuby spodního pysku, koruna je 3 až 6 mm dlouhá, dvoupyská, světle až tmavofialové barvy. Horní pysk je jen mělce vykrojený, spodní trojlaločný, květní trubka je krátká. Mají čtyři tyčinky a svrchní semeník, plodem jsou čtyři vejčité tvrdky. Kvete od května do září.
Výskyt
Nejhojnější z našich druhů je m. polejovitá, rozšířena od nížin do hor na mezích, paloucích, travnatých stráních a ve světlých lesích. Ostatní druhy dávají většinou přednost suchým travnatým stráním, písčinám, teplým vápencovým podkladům a stepním lokalitám. Mateřídouška je rozšířena téměř po celé Evropě, severní Africe a Sibiři až do Zabajkalska.