Herbář
Smetánka lékařská
krytosemenné
vyšší dvouděložné
hvězdnicotvaré
hvězdnicovité
Popis
Je to vytrvalá bylina s dužnatým vřetenovitým kořenem, který bývá až 0,5 m dlouhý a 2 cm silný. Vyrůstá z něj přízemní růžice protáhlých obvejčitých až kopinatých listů, postupně zúžených v řapík, čepel listů je mělce až hluboce kracovitá až kracovitě peřenodílná. Ze středu růžice vyrůstají přímé, duté, křehké, pavučinatě vlnaté až lysé, jednoúborné stvoly. Úbory jsou 20 až 25 mm velké, složené z jazykovitých, sytě až světle žlutých květů, vnější zákrovní listeny jsou čárkovité nebo úzce kopinaté, o trochu kratší než vnitřní listeny, v době květu nazpět ohrnuté. Lůžko zákrovu je bez plevek. Květy mají srostlé obaly a kromě pestíku pětičetné jsou obojaké s korunou na vrcholu pětizubou. Tyčinky jsou souprašné a semeník spodní ze 2 plodolistů a jednopouzdrý. Plod je krátce špičatá nažka, s 2 - 3x delším zobánkem a s bílým paprsčitým chmýrem (vzniká z kalicha). Kvete od dubna do července.
Rod pampeliška zahrnuje několik stovek druhů, a to jak pohlavně se rozmnožující, tak i druhy nepohlavní, apomiktické. Zejména druhé jmenované způsobují při určování značné potíže, nehledě na to, že řada druhů dosud nebyla popsána a ani názory na klasifikaci jednotlivých taxonů nejsou jednotné. V zásadě se uznává rozdělení našich pampelišek do cca 8 sekcí, z nichž nejčastější je sect. Ruderalia s několika sty druhů. Právě tato sekce je ve starší literatuře uváděna jako Taraxacum officinale Wigg. - smetánka lékařská, toto jméno se však vztahuje na severské rostliny a pro naše pampelišky je vhodější používat název sekce. Vzhledem k biochemické podobnosti všech mikrospecií (drobných druhů) napříč sekcemi však v lidovém léčitelství nemá význam tyto druhy rozlišovat, léčivé účinky jsou v všech obdobné.
Výskyt
Roste na světlých, svěžích až sušších stanovištích, na loukách, travnatých násypech, mezích a úhorech od nížin do horského stupně skoro v celé Eurasii, z Arktidy až do hor subtropů.