Herbář
Jitrocel prostřední
krytosemenné
vyšší dvouděložné
hluchavkotvaré
jitrocelovité
Popis
Je to vytrvalá, 10 - 50 cm vysoká bylina s přímým nebo častěji vystoupavým stvolem, rýhovaným pěti brázdami. Listy jsou ve sblížené (víceřadé) přízemní listové růžici, jsou oválné, mírně zahrocené, k bázi zúžené, ale nikoli řapíkaté. Listy celokrajé, jen výjimečně s okrajem oddáleně zubatým, mají 5 výrazných podélných žilek. Z paždí vejčitých, pýřitých listenů vyrůstají jednotlivé květy, sestavené dohromady ve válcovitý hustý klas. Koruny jsou bílé, jenom nápadně delší tyčinky jsou nafialovělé. Kvete od května do konce srpna.
Nekvetoucí rostliny mohou být zaměněny s jitrocelem větším (Plantago major L.), jejichž listy jsou okrouhle vejčité. Rostlina obsahuje podobné látky jako jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata L.), jejich obsah je však značně nižší a sběr se proto nedoporučuje.
Výskyt
Roste na loukách, v trávnících, na okrajích cest, křovin a lesů, v sadech, na pastvinách, kamenitých stráních, mezích, vzácněji na rumištích a železničních náspech, preferuje půdy vlhčí, s vyšším obsahem živin, hlinité až hlinitopísčité, zásadité. V ČR se vyskytuje roztroušeně až hojně, nejčastěji v nížinách a pahorkatinách, byl však nalezen i ve vyšších horských polohách. Celkově roste v celé Evropě vyjma nejsevernějších a nejjižnějších oblastí, na východě sahá po Bajkal a ostrůvkovitě až po Sachalin. Zavlečen byl také do Ameriky, Austrálie, do Tichomoří a na Nový Zéland.