Když kliknete na "Přijmout všechny cookies", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.
Tato stránka používá tzv. cookies. Některé cookies jsou nezbytné proto, aby stránka mohla správně a bezpečně fungovat. Pro tyto cookies nepotřebujeme Váš souhlas, musíme je používat. U všech dalších cookies záleží jen na Vás, jsou volitelné. Umožňují nám i třetím stranám zjistit, jak používáte stránky. Pomáhá nám to zlepšovat naše služby, přizpůsobit obsah stránky, komunikaci s Vámi a zobrazovanou reklamu tak, aby pro Vás byly nejpřínosnější. Při použití cookies vždy dodržujeme všechna pravidla, abychom chránili Vaše soukromí. Svůj výběr můžete kdykoliv změnit.
Je to vytrvalá bylina s válcovitým, plazivým oddenkem, z něhož vyrůstají 10 - 20 cm dlouhé, poléhavé a kořenující, drsně chlupaté, větvemi a květenstvími vystoupavé lodyhy, porostlé vstřícnými listy, které jsou vejčitě eliptické až široce kopinaté, 20 - 50 mm dlouhé, klínovitě zúžené v řapík, s čepelí v dolejší polovině celokrajnou, ostatně mělce vroubkovanou, roztroušeně chlupatou. V úžlabí listů vyrůstají květní hrozny, jež jsou vzpřímené, husté, později prodloužené, žláznatě pýřité. Modrofialové až bledě modré kvítky stojí na krátkých stopkách, jež vyrůstají z úžlabí kopinatých listenů. Jednotlivé kvítky jsou složeny ze čtyřdílného kalichu a čtyřcípé, srostloplátečné, zvonkovitě kolovité, 6-7 mm v průměru měřící koruny, jejíž hořejší cíp je větší než ostatní. Semeník se za plodu mění v obsrdčitou, mělce vykrojenou, žláznatou, asi 4 mm dlouhou tobolku, která obsahuje čočkovitá, asi 1 mm široká semena. Kvete od června do srpna.
Kromě rozrazilu lékařského roste u nás dalších asi 30 druhů tohoto rodu a v mírném pásu Evropy a Asie bychom jich napočítali přes 150. Vzhledem k charakteristickým znakům, zejména složení květenství a květů, tvaru listů a poléhavým kořenujícím lodyhám se rozrazil lékařský snadno odlišuje od ostatních druhů.
Rodový název Veronica je vysvětlován několika způsoby. Nejčastěji se odvozuje od latinských slov vera (pravá) a unica (jediná). Legenda ze 13. století tvrdí, že rozrazil byl pojmenován na počest bohaté Římanky Veroniky, která vyléčila císaře Tiberia (1. stol. n. l.) z malomocenství, podle jiných vznikl název zkomolením Pliniova názvu Betonica, patřícího podobné bukvici a odvozeného od Vetonů, starověkých obyvatel Pyrenejského poloostrova, kteří ji používali jako léčivou.
Roste v sušších a světlých lesích, na sušších lukách a na pastvinách, na pasekách, podél cest a jiných podobných místech z nížiny až do hor. Obzvláště hojný je ve vřesových borech a doubravách.
Roste téměř v celé Evropě včetně Islandu a Azorských ostrovů, neroste v arktické oblasti Ruska a v jižní polovině Pyrenejského poloostrova, dále roste na Kavkaze a na východní části Severní Ameriky.