Když kliknete na "Přijmout všechny cookies", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.
Tato stránka používá tzv. cookies. Některé cookies jsou nezbytné proto, aby stránka mohla správně a bezpečně fungovat. Pro tyto cookies nepotřebujeme Váš souhlas, musíme je používat. U všech dalších cookies záleží jen na Vás, jsou volitelné. Umožňují nám i třetím stranám zjistit, jak používáte stránky. Pomáhá nám to zlepšovat naše služby, přizpůsobit obsah stránky, komunikaci s Vámi a zobrazovanou reklamu tak, aby pro Vás byly nejpřínosnější. Při použití cookies vždy dodržujeme všechna pravidla, abychom chránili Vaše soukromí. Svůj výběr můžete kdykoliv změnit.
Je to vytrvalá, statná bylina, až 150 cm vysoká, s tlustým, válcovitým, rozvětveným a vícehlavým oddenkem a se vzpřímenými bohatě rozvětvenými, tupě hranatými a jemně chloupkatými lodyhami. Listy jsou dole střídavé, na kvetoucích větévkách zdánlivě vstřícné, jeden z nich větší a druhý menší. Mají krátký řapík a skoro vejčitou, přišpičatělou, až 15 cm dlouhou a až 8 cm širokou čepel, která je živě až temně zelená, pýřitě chlupatá, celokrajná. Květy jsou jednotlivé, stopkaté, převislé, zdánlivě úžlabní, složené z vytrvalého kalichu, který je rozdělen v pět vejčitých, přišpičatělých cípů, které se za plodu ještě trochu zvětšují a hvězdovitě rozkládají. Květní koruna je rourkovitě zvonkovitá, 2,5 - 3,5 cm dlouhá, vně fialová, uvnitř špinavě žlutá a tmavočerveně žilkovaná, na okraji s pěti zaoblenými a trochu zpět zatočenými cípy. Pět tyčinek se žlutými prašníky přirůstá ke spodku koruny. Čnělka je nitkovitá, nahoře nazelenalá, dole fialová a nese dvoulaločnou bliznu. Semeník se za plodu mění v kulatou, asi jako třešeň velikou bobuli, která je zprvu zelená, úplně zralá však je černá a lesklá a obsahuje hojnost fialové šťávy a četná drobná semínka. Kvete od června do srpna.
Jedovatost rulíku je známa od starověku. První zmínku o rostlině má už řecký filozof a přírodovědec Theofrastos (4. až 3. stol. př. n. l.). Ve středověku byl rulík součástí čarodějnických mastí, tzv. nápojů lásky a byl nebezpečnou zbraní v rukou travičů. V evropské medicíně zakotvil až od 17. stol. Důvodem tohoto pozdního vstupu do medicíny byla právě jeho nebezpečná jedovatost a tudíž nedostatek zkušeností s jeho léčivými a ne jen jedovatými účinky.
Při otravě rulíkem je zvláště nápadné rozšiření oční panenky. Další příznaky jsou suchost v krku a v ústech, obtíže při polykání, zčervenání a suchost kůže, až dvojnásobné zrychlení tepu, chorobné představy, záchvaty zuřivosti, posléze ospalost a celkové ochrnutí. Již dávka 0,1 g atropinu může být smrtelnou. Někdy se děti otráví krásnými bobulemi rulíku, jež lákají k jídlu, chutnají však odporně.
U nás roste roztroušeně v listnatý lesích, hlavně v bučinách a na pasekách, z pahorkatiny až do hor. Je rozšířen ve větší části Evropy a také v Malé Asii a na východ zasahuje až ke Kavkazu a do Íránu. V severní Americe roste jen zplaněle.