Herbář
Lípa velkolistá
krytosemenné
vyšší dvouděložné
slézotvaré
slézovité
Popis
Lípa je mohutný strom s košatou korunou, vysoký až 25 m, rostoucí často na sutích v křovité formě. Má střídavé, dlouze řapíkaté listy, svrchu tmavě zbarvené a řídce bíle chlupaté, vespod světleji zbarvené a zřetelně bíle chlupaté, se srdčitě okrouhlou, na okraji zubatou až pilovitou čepelí. Z úžlabí listů vyrůstají vidlanovitá květenství pravidelných květů, jejichž až 8 cm dlouhá stopka je srostlá se spodní třetinou až polovinou podpůrného listenu žlutozelené barvy. Ten je krátce řapíkatý, podlouhle jazykovitý, blanitě kožovitý a lysý (!). Pětičetné květy mají pýřitý kalich a korunu s volnými úzkými plátky žlutaé barvy. 30 - 45 tyčinek s bělavými nitkami srůstá v pět svazečků. Svrchní pětipouzdrý plstnatý semeník kulovitého tvaru má krátkou čnělku, zakončenou pětilaločnatou bliznou. Plod je tvrdá kulovitá nažka s 4 - 5 žebry, klíčící až druhým rokem a rozšiřovaná větrem s celým plodenstvím. Kvete od června do počátku července a patří mezi nejvýznamnější medonosné rostliny, které poskytují na jednom stromě velké množství světlého nektaru.
Lípa velkolistá bývá zaměňována s příbuznou lípou malolistou (Tilia chordata Mill.), od které se liší několika málo znaky. Oba druhy se navíc běžně kříží a jednoznačné určení je často nemožné, zejména v nových výsadbách. Při sběru je ovšem důležité odlišit tyto křížence, někdy hromadně označované jako lípa evropská nebo obecná, od jiných, dnes velice často vysazovaných druhů, jako je lípa plstnatá = stříbrná, lípa americká aj. Tyto druhy mají ochlupené listeny a výrazněji zbarvené nitky tyčinek a pro sběr jsou nevhodné.
Lípa je od pradávna jedním z nejoblíbenějších stromů po celé Evropě a hojně se s ní setkáváme již ve starých bájích, pověrách, poezii a výtvarném umění. U nás se stala dokonce zásluhou Kollárovy Slávy dcery a národního obrození národním stromem.
Název rodu Tilia pochází z řeckého ptilon (= křídlo), podle blanitých křídlatých listenů květenství.
Výskyt
Je původní téměř v celé Evropě a tvoří rozsáhlé lesy na Krymu a Kavkaze. Je hojná na vlhčích suťovitých půdách a v listnatých lesích od nížin do podhůří. V souvislých porostech se často vyskytuje v křovité formě.