Děhel lesní

Popis

Je to dvouletá až vytrvalá bylina dosahující výšky 50 až 150 cm, někdy i 200 cm se silným vřetenovitým oddenkem, v dolní části rozvětveným, hořkým a s typickou mrkvovitou vůní. Lodyha je přímá, dutá, lysá, bělavě ojíněná, často nafialovělá, jemně rýhovaná, v horní části nevýrazně hranatá a větvená. Dolní listy mají řapíky na průřezu půlměsíčité, horní listy jsou přisedlé na velkých, břichatě nafouklých pochvách. Všechny listy jsou 2x až 3x zpeřené, v obrysu trojboké, ostře pilovité, směrem k bázi postupně větší a více složené, dolní mohou měřit až 60 cm. Polokulovité okolíky nesou v průměru 20 až 40 okolíčků s asi 2 mm velkými bělavými nebo narůžovělými květy. Korunní plátky drobné, vejčité, oválné. Chybějí obaly, obalíčky jsou vyvinuty. Kvete od června do září.

Je podobný andělice lékařské (Archangelic officinalis Hoffm.), která je mohutnější, silněji aromatická a nese zelenavě bílé, nažloutlé nebo narůžovělé květy. Je však mnohem vzácnější a mimo chráněná území se u nás prakticky nevyskytuje.

Latinské jméno děhelu se vztahuje k pověsti, podle které tuto údajně mocnou léčivou rostlinu ukázal lidem anděl (řecky anděl, posel=angelos). Obdobně, avšak ze slovanských jazyků, vznikl český název, např. polsky je anděl dziegel.

Výskyt

Roste na vlhkých loukách, rašeliništích, mokřadech, vlhkých příkopech, březích, u slepých ramen, v lužních lesích, vlhkých lesích a křovinách, v zahradách, od nížin do subalpínského stupně. Nemá rád velké zastínění, preferuje vlhčí půdy, slabě štěrkovité až jílovité, humózní a na živiny bohaté.
Je rozšířen od Španělska až po jižní Sibiř (Bajkal), jižní hranici rozšíření tvoří např. Korsika, Sicílie, Řecko, Malá Asie a Arménská vysočina, na severu zasahuje až přibližně po 71° severní šířky, roste i na Islandu a v severní Skandinávii, vyskytuje se i ve východní Kanadě v blízkosti lidských sídel.

Odkazy