Když kliknete na "Přijmout všechny cookies", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.
Tato stránka používá tzv. cookies. Některé cookies jsou nezbytné proto, aby stránka mohla správně a bezpečně fungovat. Pro tyto cookies nepotřebujeme Váš souhlas, musíme je používat. U všech dalších cookies záleží jen na Vás, jsou volitelné. Umožňují nám i třetím stranám zjistit, jak používáte stránky. Pomáhá nám to zlepšovat naše služby, přizpůsobit obsah stránky, komunikaci s Vámi a zobrazovanou reklamu tak, aby pro Vás byly nejpřínosnější. Při použití cookies vždy dodržujeme všechna pravidla, abychom chránili Vaše soukromí. Svůj výběr můžete kdykoliv změnit.
Je to jednoletá, 30 až 100 cm vysoká bylina, s lodyhou přímou, větvenou, často červenofialově naběhlou, šťavnatou, na uzlinách zvětšenou. Listy jsou střídavé, řapíkaté, vejčité až eliptické, ostře pilovité, na zubech se žlázkami, zužující se v křídlatý řapík. Kališní lístky jsou 3, dolní s ostruhou. Květy vyrůstají z úžlabí listů, jsou dlouze stopkaté, ve 3 až 10květých hroznech, žluté, postranní korunní lístky mají uvnitř červenou kresbu. Plodem je podlouhle kyjovitá tobolka, pukající 5 chlopněmi. Kvete od června do září.
V ČR není tento druh původní, zprvu zřejmě pěstován převážně v botanických zahradách (doklady o pěstování jsou z poloviny 19. století), brzy ale začal zplaňovat (zřejmě kolem roku 1870), první nálezy jsou z okolí Prahy, na Moravě se objevil kolem roku 1913, ve 30. až 40. letech 20. století začíná invaze druhu do přirozených lesních porostů, v současné době je rozšířen na velké části území ČR, často ve velkých porostech, chybí jen ve vyšších horských polohách, řidčeji se vyskytuje pouze v územích vzdálených od komunikací a lidských sídel. Původní areál rozšíření zahrnuje jižní část západní Sibiře, západní Mongolsko a západní Himaláj. Druhotně byl zavlečen i do dalších částí Asie, velké části Evropy, severní Afriky a Severní Ameriky a na mnoha místech zcela zdomácněl.
Stanovištěm bývají břehy, lesy, lesní cesty a okraje, lesní údolí a rokle, křoviny, příkopy, rumiště, parky, hřbitovy, zahrady, přístavy, náspy, preferuje půdy čerstvě vlhké, výživné, kyselé až slabě zásadité, humózní, písčité až hlinité, dusíkaté, stanoviště stinné až polostinné, s vyšší vzdušnou vlhkostí.