Herbář
Višeň obecná
krytosemenné
vyšší dvouděložné
růžotvaré
růžovité
Popis
Višeň může být i menší opadavý strom dosahující zpravidla výšky v rozmezí od 3 do 10 metrů. Koruna stromů bývá spíše kuželovitá. Větvičky stromu připomínají spíše proutky a na konci bývají převislé. Listy jsou střídavé, vejčité, lesklé, světle zelené. Rostlina kvete začátkem května nebo na konci dubna. Květy jsou bílé, oboupohlavné a rostou ve svazečcích. Strom tedy dokáže oplodnit své vlastní květy. Plody jsou tmavě karmínové peckovice, višně, které v červenci vyrůstají na konci kratších stopek.
V Británii narostl zájem a popularita višní v dobách Jindřicha VIII., v 16. století. Nejvýznamější pěstitelskou komoditou se višně v 17. století staly v anglickém hrabství Kent, kde se časem vytvořilo několik tuctů kultivarů. První americká odrůda višně vypěstovaná v Massachusetts nesla název "Kentská červeň".
Veliká popularita višní vychází z jejich flexibilitě v potravinářském a kulinářském využití (pečení, vaření,...) zahrnujíce koláče, dorty, dezerty, kompoty, džemy, šťávy. Strom samotný se také využívá v nábytkářském průmyslu. Sušené višně povařené s cukrem a míchané s ledovou vodou jsou popíjené v tradičním nápoji visne surubu nebo vyssináda. Višňový sirup jako součást likérů a různých nápojů je velice populární v Turecku, Řecku a Kypru. Sušené višně se při vaření také používají do polévek nebo k vepřovému. V Belgii se částečně využívají v pivovarnictví při výrobě přírodně fermentovaného piva kriek lambic.
Výskyt
Druh Prunus cerasus zřejmě vznikl zkřížením druhů Prunus avium a fruticosa na území dnešního Íránu nebo východní Evropy, kde se tyto druhy s nejvyšší pravděpodobností setkaly. Stromy višně se poté kultivovaly zřejmě podél Kaspického a Černého moře a zhruba v období 300 před naším letopočtem byly stromy známy antickými Řeky. Višně znali Peršané, Indové a Římané přinesli sazenice višní s sebou do provincie Británie během 1.století našeho letopočtu. Římané zřejmě přijali višeň v roce 72 našeho letopočtu, kdy ji do Říma přivezl Lucius Licinius Lucullus ze severovýchodní Anatolie.
Višeň obecná se dnes běžně vyskytuje ve většině Evropy (Baltské státy, střední Evropa, Španělsko, Itálie i jižní Skandinávie), jihozápadní Asii (včetně Izraele, Libanonu, Uzbegistánu), Severní Americe (převážně USA), Austrálii a v severní Indii. Roste v mírném podnebí. Prunus cerasus je velice podobný sladké višni (Prunus avium).