Když kliknete na "Přijmout všechny cookies", poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.
Tato stránka používá tzv. cookies. Některé cookies jsou nezbytné proto, aby stránka mohla správně a bezpečně fungovat. Pro tyto cookies nepotřebujeme Váš souhlas, musíme je používat. U všech dalších cookies záleží jen na Vás, jsou volitelné. Umožňují nám i třetím stranám zjistit, jak používáte stránky. Pomáhá nám to zlepšovat naše služby, přizpůsobit obsah stránky, komunikaci s Vámi a zobrazovanou reklamu tak, aby pro Vás byly nejpřínosnější. Při použití cookies vždy dodržujeme všechna pravidla, abychom chránili Vaše soukromí. Svůj výběr můžete kdykoliv změnit.
Je to vytrvalá bylina se silným plazivým oddenkem a (10-) 20 - 150 cm dlouhou, chabou, poměrně tenkou, hranatou a měkce krátce přitiskle chlupatou až olysalou lodyhou, na bázi někdy hnědě až černě naběhlou, větvenou. Listy jsou zpeřené s 5 - 8 (-12) páry lístků a na konci mají větvenou úponku. Palisty jsou polostřelovité, 3 - 7 (-10) mm dlouhé, přitiskle chlupaté až olysalé. Lístky krátce řapíčkaté, eliptické, podlouhlé až kopinaté, na vrcholu zaokrouhlené nebo zašpičatělé s nasazenou špičkou, na bázi zaokrouhlené, na rubu obvykle přitiskle chlupaté, na svrchní straně někdy olysalé, zelené, s řapíčky asi 0,5 mm dlouhými. Květenství válcovité až vejcovité, zpravidla stejně dlouhé jako podpůrný list, s (2-) 12 - 40 (-50) květy; stopky květenství (15-) 40 - 120 (- 160) mm dlouhé, přitiskle chlupaté až olysalé, květní stopky 1 - 2 mm dlouhé. Květy šikmo odstálé, nevonné, kalich zvonkovitý, 3,5 - 4,5 mm dlouhý, řídce chlupatý, zelený, často namodralý nebo nafialovělý, na špičkách tmavší, s kališními cípy trojúhelníkovitými, kratšími nebo přibližně stejně dlouhými jako kališní trubka. Koruna je (7-) 9 - 10 (- 12) mm dlouhá, světle modrofialová až modrofialová, velmi vzácně bílá, pavéza vejčitá, na vrcholu vykrojená, čepel ± stejně dlouhá jako nehet, křídla a člunek kratší. Plody jsou kratičce stopkaté, podlouhlé až čárkovité, (15-) 17 - 22 (-25) mm dlouhé a (3,5-) 4,7 - 5,0 (-6,0) mm široké, lysé, pískově hnědé až šedohnědé lusky zúžené v tupý zobánek. Obsahují 1 - 3 (-10) semen, stlačeně kulovitých, obvejcovitých nebo krychlových, hladkých, olivově zelených nebo hnědých, sametově matných. Kvete od června do srpna (září).
Roste na loukách, mezích, výslunných stráních i lesních okrajích a na skalách, mnohdy i na vlhčích a rašelinných loukách, rumištích, březích rybníků a vodních toků, na náspech aj. Snáší různé podklady, vyskytuje se na půdách písčitých, hlinitopísčitých až jílovitých, na slunných až stinných, teplých i chladných, suchých i zamokřenějších stanovištích.
Její přirozené rozšíření je dnes těžko zjistitelné, protože člověk ji šířil uměle jako pícninu. Dnes roste po celé Evropě kromě Portugalska a jižního Španělska, na sever zasahuje až do Švédska a Norska. Norští plavci ji prý dovezli na Island a do Grónska. Dále roste v severním a mírném pásu Asie až do Jakutska, na Sachalin, do Japonska a Číny a v Severní Americe.
Je dosti podobná příbuzné vikvi huňaté (Vicia villosa Roth), ta je však nápadně odstále chlupatá a často má dvoubarevnou korunu s bílým člunkem a křídly a modrofialovou pavézou.